Super hustý uhlík se vyrovná diamantu
Nová forma super hustého uhlíku je schopná odolat podobně velkým tlakům jako diamant.
Čistý uhlík může vytvořit řadu různých forem – měkkou tuhu, tvrdý diamant, dvojrozměrný grafen i molekulární „fotbalové míče“ známé jako fullereny. Fyzikové z Carnegieho geofyzické laboratoře nyní připravili a popsali další z nich. Výchozím materiálem je skelný grafit (glassy carbon), který byl poprvé vyroben v 50. letech minulého století a který kombinuje vlastnosti skla a tuhy. Jeho stlačením nad 40 gigapascalů vznikl super hustý uhlík s amorfní strukturou, který dokáže odolat extrémně vysokým tlakům.
V jednom směru tento „amorfní diamant“ snese tlak až 130 GigaPascalů. Odolnost vůči tlaku vyššímu než 70 GigaPascalů zatím nebyla pozorována u žádného materiálu s výjimkou skutečného diamantu. Super hustý uhlík je zřejmě podobně tvrdý, ale oproti diamantu může mít jednu výhodu navíc. Díky tomu, že je amorfní a nemá pravidelnou krystalovou strukturu, by jeho tvrdost měla být izotropní čili nezávislá na směru. U diamantu naopak tvrdost závisí na tom, jak je krystal orientovaný. Super hustý uhlík by se proto hodil k výrobě komůrek, v nichž vědci zkoumají změny látek vystavených extrémním tlakům, nebo jako základ nový typ hustých a odolných materiálů.
Zdroj: ScienceDaily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
