Summit G8 v Janově se snažil vyjít vstříc chudým

Skupina G-8 zde poprvé uspořádala setkání také se zástupci afrických zemí a větší část závěrečného prohlášení politiků se zabývá tzv. "strategickým postupem" při omezování chudoby ve světě a zahrnuje opatření, která mají za cíl "oddlužení" nejchudších zemí.

Představitelé Západu v Janově podpořili rozvoj volného mezinárodního obchodu a investic a zavázali se, že poskytnou chudým zemím stovky milionů dolarů na boj proti nakažlivých chorobám, zvláště onemocnění AIDS.

Předseda britské vlády Tony Blair přirovnal na závěrečné tiskové konferenci slíbenou pomoc chudým zemím k Marshallově plánu, jehož prostřednictvím poskytly po 2. světové válce Spojené státy obrovskou hospodářskou pomoc Evropě.

"Myslím si, že trvalé dědictví zanechá summit v Africe. Nejvyspělejší státy světa zde připravily spolu s africkými činiteli plán - jakýsi Marshallův plán - pro budoucnost Afriky, na němž teď budeme dál konkrétně pracovat a zabývat se problémy, kterým Afrika čelí," řekl na závěrečné tiskové konferenci předseda britské vlády Tony Blair.

Podle jeho upřímného názoru se zřejmě "svět zbláznil", když násilné protesty, k nimž došlo o víkendu v Janově, dostaly asi 10-krát větší publicitu než jednání shromážděných politiků.

Francouzský prezident Jaques Chirac ovšem přiznal, že byl během summitu "traumatizován" zprávami o násilných demonstracích v ulicích Janova, při nichž přišel jeden z demonstrantů o život a dalších asi 500 lidí bylo zraněno. Přes 200 účastníků násilných demonstrací zatkla italská policie.

Francouzský prezident také naznačil, že vrcholná setkání skupiny G8 by se v budoucnu měla změnit - podle Chiraca měla by být mnohem skromnější a vrátit se k duchu, v jakém začala právě ve Francii před více než čtvrt stoletím. První podobné setkání význačných světových politiků - tehdy skupiny G5 - zorganizovala Francie v roce 1975 na zámku Rambouillet u Paříže, což bylo původně míněno v podstatě jen jako jakési neformální a intimní posezení několika státníků a jejich společné zamyšlení na vývojem světa.

S tím dnes zřejmě většina světových politiků souhlasí.

Kritikové schůzek G8 už léta poukazují na jejich extravagantní organizaci, vysoké náklady, příliš širokou agendu, která pak ani nedovoluje podrobnou diskusi a na celkem zbytečnou účast tisíců zahraničních delegátů a novinářů z celého světa. A tvrdí, že nadměrně dlouhá oficiální závěrečná prohlášení z takových setkání obsahují obvykle jen prázdné fráze a poměrně málo konkrétních skutečností.

Smrt jednoho z demonstrantů a násilné protesty v ulicích Janova tak zřejmě urychlí proces podstatného "zeštíhlení" budoucích summitů skupiny G8, o němž se už dlouho uvažovalo. Příští schůzka se koná v Kanadě a jak oznámil předseda kanadské vlády Jean Chrétien, světoví státníci se tentokrát sejdou v malém letovisku ve Skalistých horách a počet účastníků tak bude naprosto striktně omezen možnostmi ubytování.

Místo příštího setkání světových politiků vybrala kanadská vláda dávno před summitem v Janově a omezení počtu účastníků není tedy výsledkem násilných protestů proti globalizaci. Jak poznamenal předseda britské vlády Tony Blair, něco takového by bylo "nebezpečné".

"Ať už převládá jakýkoli cynismus ohledně pořádání podobných samitů, myslím si, že by bylo nejenom chybou, ale velmi nebezpečné, kdyby se zástupci vyspělého a demokratického světa nemohli sejít ze strachu, aby nevyprovokovali demonstrace," řekl britský premiér Tony Blair.