Súdán: humanitární krize pokračuje

Rada bezpečnosti OSN 30.července schválila rezoluci, která súdánské vládě poskytuje lhůtu 30 dnů. Během nich má Chártúm zajistit odzbrojení provládních arabských milic Džandžauí, které terorizují nearabské obyvatelstvo v západosúdánské regionu Dárfúr, a postavit před soud všechny ty, kteří porušují lidská práva. Text rezoluce říká, že pokud súdánská vláda proti násilí nezakročí, bude OSN zvažovat další možné kroky, včetně opatření, která jsou zahrnuta v článku 41 Charty OSN. Tento článek ale neopravňuje k užití vojenské síly, umožňuje pouze přijmout hospodářské sankce nebo přerušit diplomatické styky.

Situace v Dárfúru se však podle agenturních zpráv stále zhoršuje. Konflikt, ve kterém proti sobě stojí na jedné straně dvě povstalecké skupiny - Hnutí za spravedlnost a rovnost a Súdánské osvobozenecké hnutí, a na druhé stráně již zmiňované milice Džandžauí, si dosud vyžádal 30 000 až 50 000 lidských životů. Zhruba milion lidí teror ze strany arabských milic vyhnal z jejich domovů. V oblasti hrozí humanitární katastrofa obrovských rozměrů - už nyní nemají tisíce uprchlíků co jíst a pracovníci humanitárních organizací se obávají šíření epidemií. Agentura AFP navíc uvádí, že v jižní části Dárfúru probíhají od úterý prudké boje mezi povstaleckými skupinami a milicemi. Rýsuje se však na obzoru možnost, že by mohly být do oblasti v dohledné době vyslány zahraniční jednotky?

Jak již bylo zmíněno, minulý pátek přijatá rezoluce Rady bezpečnosti k něčemu takovému neopravňuje. Do Súdánu se zatím chystá vyslat své jednotky pouze Africká unie, její mluvčí tento týden oznámil, že by se mohlo jednat až o 2000 mužů. Ti by však měli nejspíš pouze chránit pozorovatele, kteří mají dohlížet na dodržování příměří. Mluvčí Africké unie sice nevyloučil, že by pravomoci jednotek mohly být rozšířeny. Přesto musí být každému jasné, že 2000 mužů v regionu velikosti Francie prakticky nic nezmůže.

Ačkoliv americký Kongres konflikt v Súdánu označil jako genocidu, na Radu bezpečnosti v této záležitosti apelovala Evropská unie a o situaci se na místě zajímal také generální tajemník OSN Kofi Annan, nezdá se pravděpodobné, že by se západní státy chystaly k vojenské intervenci. Přesto, že mnozí současnou krizi v Súdánu srovnávají s Kosovem, které se NATO rozhodlo bombardovat v roce 1999. Podle analýzy BBC k tomu existuje hned několik důvodů: Vzhledem k současným problémům v Iráku a Afghánistánu se vlády těchto zemí nechtějí vojensky angažovat v dalším převážně muslimském státu. Na rozdíl od Kosova je Súdán z pohledu Evropy i Ameriky vzdálený a příliš rozlehlý. Jak navíc ukázal už případ Rwandy, krize v jakémkoliv africkém státě musí dosáhnout opravdu velkých rozměrů, aby se okolní svět odhodlal k vojenské intervenci.

Zbývá tedy naděje, že některé státy, jako například Velká Británie, by do oblasti mohly vyslat své jednotky s cílem alespoň chránit uprchlíky - podobně, jako některé západní státy vytvořily bezpečné zóny pro kurské uprchlíky po válce v Perském zálivu v roce 1991.