Suchozemský předek velryb

Před 48 miliony let žil na území dnešního Kašmíru sudokopytník velikosti mývala, který připomínal miniaturního jelena. Savec, který dostal jméno Indohyus, měl určité znaky společné s kytovci - velrybami, delfíny a sviňuchami. Článek v časopise Nature upozorňuje zejména na asymetrickou strukturu středního a vnitřního ucha, která byla až dosud známá výhradně od kytovců.

Příbuzenství s kytovci dokazují také zuby dávného savce. Tým paleontologů pod vedením Hanse Thewissena z Univerzity v severovýchodním Ohiu studoval poměr izotopů uhlíku a kyslíku v zubní sklovině, který se u vodních a pozemních živočichů výrazně liší. Ukázalo se, že Indohyus má v zubech více uhlíku C-13, než je typické pro kytovce žijící ve vodě. Paleontologové proto předpokládají, že tento příbuzný velryb žil na souši a živil se suchozemskými rostlinami.

Obrázek kančila z roku 1909|foto: Texas A&M University

Ve vodním prostředí se však zřejmě vyskytoval dost často. Nasvědčuje tomu masivní stavba kostí jeho končetin, která při brodění se vodou zabraňovala přílišnému nadnášení. Podobné kosti se v současnosti vyskytují například u hrochů. Paleontologové předpokládají, že Indohyus se do vody uchyloval především v případě ohrožení, podobně, jak to dělají někteří dnešní primitivní jeleni - například kančilové (Tragulus).

Objev také podporuje dřívější teorie o tom, že první kytovci byli býložraví a predátoři se z nich stali teprve poté, co se tito savci adaptovali na život v mokrém živlu.

Video, ve kterém profesor Thewissen diskutuje o příbuzenství mezi sudokopytníkem Indohyus a velrybami, najdete zde.