Sucho vyhnalo pravěké obojživelníky na souš

19. březen 2010

Jako ryba na suchu se asi cítili obojživelníci, kteří před 300 miliony let žili v Severní Americe. Změna klimatu je vyhnala z vody a donutila přizpůsobit se terestrickému způsobu života. Zatím nejstarší fosilii suchozemského obojživelníka teď popsali američtí paleontologové.

V roce 2004 v blízkosti mezinárodního letiště v Pittsburghu v Pensylvánii objevil amatérský hledač lebku pravěkého obojživelníka. Lebka dlouhá 11,5 cm na rozdíl od mnoha jiných fosilií nebyla rozdrcena mezi vrstvami hornin a zachovala si svou třídimenzionální strukturu. Výzkum unikátní fosilie teď dokončili paleontologové z Carnegie Museum of Natural History. Lebka je stará asi 300 milionů let a patří dosud neznámému druhu dravého obojživelníka, který dostal jméno Fedexia striegeli. Rodové jméno se vztahuje ke kurýrní společnosti FedEx, na jejímž pozemku byla nalezena, a druhové jméno vzniklo na počest amatérského nálezce Adama Striegela.

Fedexia reprezentuje skupinu vymřelých obojživelníků Trematopidae, která žila asi 70 milionů let předtím, než se objevili první dinosauři. Na rozdíl od dřívějších pravěkých obojživelníků, kteří vodu příliš často neopouštěli, byla tato zvířata převážně suchozemská a do vody se zřejmě vracela jenom k páření a kladení vajíček. Fedexia a její příbuzní jsou vůbec nejstarší známá zvířata, která se v Severní Americe přizpůsobila suchozemskému způsobu života. Vrstva, ve které se lebka Fedexia našla, je ale o 20 milionů let starší než místa nálezů jiných obojživelníků ze skupiny Trematopidae. K jejich expanzi na souš tedy došlo mnohem dřív, než se dosud předpokládalo.

Evoluční úspěch (byť dočasný) této skupiny obojživelníků paleontologové přičítají změně klimatu. V době, kdy se lebka Fedexia uložila do měkkého sedimentu, se dnešní Pensylvánie nacházela nedaleko rovníku a její klima procházelo obdobím změn. Dešťů, které zásobovaly vodou jezírka a močály plné obojživelníků (budoucí ložiska uhlí), začalo ubývat a krajina postupně vysychala a oteplovala se. Mnoho rostlinných druhů vyhynulo a obojživelníci byli přinuceni vystoupit z vody na souš a přizpůsobit se terestrickému způsobu života. Velké množství suchozemských obojživelníků na fosilním záznamu ukazuje, že právě klimatická změna byla před 300 miliony let hlavní hnací silou evoluce severoamerických obojživelníků.

Zdroj: ScienceDaily

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.