Struktura třaskavé rtuti

23. září 2010

Sloučenina fulminát rtuťnatý, která si díky svým vlastnostem vysloužila označení třaskavá rtuť, má za sebou několik století zajímavé historie. Strukturu jejích krystalů ovšem chemikové přesně určili teprve nyní.

2 - už v sedmnáctém století dobře znali alchymisté. Věděli, že když smíchají rtuť, "spiritus vini" (etanol) a "aqua fortis" (kyselinu dusičnou), musejí se mít na pozoru. Vzniklý fulminát rtuťnatý se totiž při otřesech, tření nebo v přítomnosti jisker může explozivně rozkládat na rtuť, oxid uhelnatý a dusík. Sloučeninu poprvé popsal anglický chemik Edward Howard v roce 1800. Široké uplatnění nalezla zejména po roce 1866, kdy Alfred Nobel objevil dynamit. Jeho používání vyžadovalo vhodnou rozbušku - a na tu se třaskavá rtuť výborně hodila.

Krystalovou strukturu fulminátu rtuťnatého začali chemikové pomocí rentgenových paprsků zkoumat v roce 1931. Kompletně určit se ji ovšem povedlo až nyní. Němečtí chemikové podle článku v Journal of Inorganic and General Chemistry pomocí rentgenové difrakce stanovili polohu všech atomů a vazebných i nevazebných vzdáleností v krystalech fulminátu rtuťnatého. Potvrdili, že kosočtverečné krystaly se skládají ze samostatných, téměř lineárních molekul Hg(CNO)2.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.