Stručná historie indické populace
Zatím nejrozsáhlejší genetická studie obyvatel Indie ukázala, že předkové všech kast pocházeli ze dvou geneticky odlišných populací.
Lidé žijící v Indii představují asi jednu šestinu světové populace, ale jejich genetická historie zatím nebyla intenzivně studována. První rozsáhlý výzkum provedl mezinárodní tým odborníků, kteří se zaměřili na genetické rozdíly mezi příslušníky 25 kast a kmenů lovců-sběračů z celé Indie. Výsledky studie popsané v časopise Nature ukazují, že Indové jsou potomky lidí ze dvou geneticky odlišných populací, z nichž každá přispívá na DNA většiny dnešních Indů ze 40 až 60 %. První linie předků je geneticky podobná populacím ze Středního východu, centrální Asie a Evropy, zatímco druhá se vyskytuje u lidí z Andamanských ostrovů v Bengálském zálivu.
Navzdory pouhým dvěma společným předkům je dnešní indická populace z genetického hlediska mnohem víc roztříštěná než evropská. V Evropě lidi oddělovaly především geografické podmínky, zatímco v Indii už nejméně 3500 let existuje kastovní systém, který mezi osoby z různých "společenských úrovní" staví pomyslnou, ale obtížně překonatelnou bariéru. Podle výsledků genetické studie se zdá, že jednotlivé kasty sice několik milénií žily bok po boku, ale prakticky vůbec se mezi sebou nemísily. Každou kastu založila malá skupina lidí a původní nedostatek generické variability pak zesilovala endogamie čili sňatky mezi omezeným množstvím lidí uvnitř kast.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.