Středověký pogrom v Norwichi

V roce 2004 narazili archeologové v anglickém Norwichi při záchranném výzkumu na staveništi budoucího nákupního centra na lidské ostatky. Kostry byly vyzdviženy a konzervovány. K jejich detailnějšímu průzkumu se vědci dostali teprve nedávno. Tým vedený profesorkou Sue Blackovou z Katedry antropologie na Dundeeské univerzity provedl genetické analýzy, které přinesly překvapující odhalení. Vědcům se podařilo izolovat DNA ze sedmi různých koster. Všechny náležely příslušníkům jedné rodiny, která byla s vysokou pravděpodobností židovská.

11 ze 17 nalezených koster patřilo dětem ve věku od 2 do 15 roků, zbývajících 6 pak patřilo dospělým mužům a ženám. Původně se vědci domnívali, že narazili na oběti epidemie. Výsledky výzkumu Sue Blackové a jejích spolupracovníků však svědčí o násilné smrti. V kostech se nenašly zlomky DNA pocházející z původců nakažlivých onemocnění, např. lepry nebo tuberkulózy. Podle datování zahynuli tito lidé na přelomu 12. a 13. století. Nemohlo jít proto o oběti moru. Epidemie označovaná jako „černá smrt“ propukla v Anglii až v roce 1348. Navíc bývaly i oběti moru pochovány s respektem a není obvyklé, aby je někdo naházel do šachty bez ladu a skladu. Kostry dospělých členů rodiny nesou stopy po poškození vzniklém po dopadu na dno či stěny studny. Dětské kostry poškozené nejsou. Znamená to, že nejprve byla do studny svržena těla dospělých a teprve na ně byla shozena tělíčka dětí. Náraz dětských mrtvol tak byl ztlumen dopadem na mrtvoly dospělých členů rodiny.

Židé se začali stěhovat na Britské ostrovy po dobytí Anglie normanským Williamem Dobyvatelem v roce 1066. Nový vládce potřeboval spousty peněz, ale neměl si je kde půjčit Tehdejší výklad bible zakazoval křesťanům půjčovat peníze za úrok. Židé nebyli tímto omezením vázáni a fungovali proto jako bankéři. Nový král zval židy na dobyté Britské ostrovy a ti záhy vytvořili početnou enklávu v Londýně, Lincolnu nebo v Yorku. V Norwichi vznikla židovská komunita po roce 1135. Mnoho židovských rodin žilo v okolí studny, na jejímž dně učinili archeologové hrůzný nález.

Židé bohatli z obchodu a z půjčování peněz. To vyvolalo závist a averzi. Křesťané vyčítali židům „bezpracné zbohatnutí“. Morálně a nábožensky bylo násilí proti židům ospravedlňováno jako odveta za umučení Ježíše Krista. Jako záminka často sloužily fámy o tom, že židé při svých tajných obřadech zavraždili křesťanské děti.

V roce 1190 došlo k takovému masakru židů v Yorku. Řádění se přeneslo i do Norwiche, kde se některé rodiny zachránily útěkem na místní hrad. Židé, kteří zůstali ve svých domech, byli bez milosti povražděni. Podobných pogromů je v historických pramenech zdokumentována celá řada. Ve třicátých letech 13. století docházelo opakovaně k popravám židů obviněných z únosu křesťanských dětí. V roce 1290 anglický král Edward I. židy ze své země definitivně vyhnal. V té době už nebyl na jejich financích závislý, protože mohl plnit královské pokladnice penězi vybranými od poddaných na křižácké výpravy.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 15. 7.