Straky nemají "ptačí mozeček"
Sebepoznání už není výlučnou vlastností člověka a několika dalších savců - tuto schopnost mají i straky.
U lidí se schopnost podívat se do zrcadla a vědět, že "tohle jsem já" objevuje ve věku kolem 18 měsíců a souvisí s prvními známkami sociálního chování. Řada testů, ve kterých byla pokusná zvířata konfrontována se svým obrazem v zrcadle ukázala, že stejnou schopnost mají i další savci. Není jich ovšem mnoho - patří mezi ně lidoopi, sloni a delfíni skákaví. Je pravděpodobné, že schopnost sebepoznání se bude vyskytovat také u některých dalších kytovců. Odborníci ji až dosud vázali na existenci mozkové kůry neboli neocortexu, která se vyskytuje pouze u savců.
O to větším překvapením jsou výsledky studie německých vědců, kteří schopnost sebepoznání odhalili u ptáků - konkrétně u strak obecných (Pica pica), které jsou známé vysokou inteligencí. Pokusným ptákům nalepili na krk barevné značky, které jim nijak nevadily. Ovšem jen do chvíle, než straky v zrcadle zahlédly svůj pozměněný obraz a začaly značky intenzivně zkoumat a škrábat se na krku. Značka černé barvy, která zcela splynula s peřím, tyto reakce ovšem nevyvolávala. Experimentátoři z toho vyvozují, že straky dobře vědí, že v zrcadle vidí svůj vlastní odraz.
Podle článku na stránkách New Scientist se domnívají, že schopnost sebepoznání u savců a strak je případem evoluční konvergence, která označuje stav, kdy nepříbuzné organismy, které prošly odděleným vývojem, nezávisle na sobě získaly podobné znaky. Objev by také mohl vysvětlit, proč jsou straky vyhlášené svou zálibou v loupení lesklých předmětů.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
