Stopy dávných lovců na dně Huronského jezera

Před 10 až 7,5 tisíci let byly hladiny pěti Velkých jezer nižší než dnes. Archeologové se proto domnívají, že v místech, která dnes leží pod vodou, mohla kdysi existovat lidská sídliště. Nedalo se to ale ověřit, protože nikdo nevěděl, kde by mohla ležet a podle jakých prvků dna je hledat. Oba problémy dokázali překonat teprve výzkumníci z Michiganské univerzity, kteří si jako výchozí bod hledání zvolili klima. Před asi 9000 let panovaly kolem Velkých jezer subarktické podmínky, které vyhovovaly stádům sobů. Dnešní subarktické kmeny při lovu migrujících sobů využívají dlouhá hrazení postavená k kamenů. Hrazení je na jednom konci široce otevřené a pozvolna se zužuje. Stádo sobů, které do něj vběhne, se tak na konci shromáždí do jednoho místa, kde je lovci uzavřou a polapí.

Vědci se domnívali, že podobný způsob mohli používat i lidé z archaického období. Vytvořili počítačový model dávné krajiny, na kterém si vytipovali místa, která byla ke stavbě koridoru obzvláště vhodná. Ta potom zkoumali pomocí dálkově řízených podvodních vozidel, kamer a sonarových systémů. Na jednom z nich skutečně našli zbytky asi 350 metrů dlouhé kamenné struktury. Údajně se jako vejce vejdi podobá koridoru k nahánění sobů, jaký stojí na Viktoriině ostrově v kanadské Arktidě.

Objev je významný mimo jiné proto, že spadá do málo zmapovaného období dějin osídlení Ameriky, ve kterém došlo k podstatným změnám. V době před 9000 let lidé prožívali posun od kultury kočovných paleoindiánů k usedlejším kulturám takzvaného archaického období, ve kterém se začal rozvíjet obchod a zemědělství.

Výsledky studie popisuje článek, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.