Stokrát rychlejší internet

Páteřní spojení světového internetu se dnes většinou realizuje pomocí optických vláken, kterými proudí světelné signály. Optická síť má mnohem vyšší informační propustnost než úseky sítě, kde proudí signály elektrické. Na druhou stranu je optická síť obtížněji řiditelná. Proto je třeba často převádět optické signály na signály elektrické a naopak, a to síť brzdí. Tým výzkumníků z americké Massachusettské techniky (MIT) se snaží tuto obtíž vyřešit. Výsledkem by mohla být 100x až 1000x rychlejší páteřní internetová síť, než máme dnes.

Nová organizace a struktura optických sítí by datový provoz nejen velmi zrychlila, ale navíc by se ušetřilo i velké množství energie. Optickým kabelem může najednou proudit světlo o mnoha různých vlnových délkách. Když se v optických routerech najednou sejde více signálů z různých zdrojů či směrů, nastanou problémy. Konverze na signály elektrické sice situaci s jejich uložením a řízenou distribucí velmi usnadní, ale dojde přitom ke zpožděním v řádu milisekund. Odborníci z MIT proto pro řízení optického provozu na routerech vyvinuli novou metodu, která dostala název "přepínání proudu" (flow switching). Její podstatou je vytvoření vyhrazených datových drah, v jejichž rámci se "odbavuje" signál pouze z jediného zdroje, který míří k jedinému cíli. Této datové dráze jsou dynamicky vyhrazeny určité vlnové délky světla, čili vlastně barvy. Tím se na routerech zabrání křižování signálů z různých směrů a odstraní se i časová zpoždění při opto-elektronické konverzi a při ukládání signálů do datové fronty v paměti routeru. Čím větší datové toky budou po uvedené dráze proudit, tím více vlnových délek jim bude vyhrazeno.

Podobný přístup se už dnes používá při realizaci masivního datového provozu např. kolem serverových polí Googlu a Facebooku. Globální zavedení nových routerů s metodou "přepínání proudu" ale bude dost nákladné, bude trvat relativně dlouho a vysoké rychlosti zatím využijí jen někteří.