Šteffl: Největším problémem českého školství jsou rodiče

Co by měly děti v polovině 21. století umět, a co po školách chtějí samotní rodiče?

„Jsou skvělé základní školy, pak je nějaký všeobecný průměr, a ty ještě horší školy,“ popsal ve zkratce situaci zakladatel PORGu a společnosti SCIO Ondřej Šteffl.

V soukromé škole, kterou sám založil, se snaží postupovat jinak, ale bez obtíží to není možné. „My vizi máme, ale v hlavním proudu školství se nedá realizovat.“

Pedagog je přesvědčen, že na školy dopadají nejen nesmyslná rozhodnutí politiků, ale celková atmosféra ve společnosti.

„Většina rodičů žije stále v představě, že škola jejich dětí má vypadat stejně jako za jejich mladých let, tedy před třiceti lety, a ta má vypadat tak, jako vypadala za dědečka,“ přiblížil myšlení rodičů dnešních žáků pedagog.

To je ale spíše chyba systému, než samotných učitelů. „Představa, že v jednu chvíli mají všechny děti dělat ten samý úkol, která je zabudována ve 250 let starém systému frontálního vyučování, asi fungovala na přelomu minulého století, ale dnes nefunguje,“ tvrdí Šteffl.

„Příklad je úžasný a všichni to vědí: do první třídy se všechny děti těší, a ve druhé třídě se už většina dětí netěší, a to je něco nenormálního.“

Šteffl: „Největším problémem českého školství jsou rodiče… Jediný dotaz, které rodiče na děti mají, je jakou dnes dostali známku. To bohužel není o vzdělávání, ale o těch papírech, na které se naše společnost tak úžasně soustředila, takže některé školy máme pouze od toho, aby jen vydávaly papíry.“

Ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze Jan Korda vidí za stavem současného školství nejen přístup politiků, ale také absenci jakékoli celkové vize vzdělávání.

Korda: „Nic se nezmění, pokud politici neobhájí a nevysvětlí, co je to kvalitní vzdělávání, zvláště rodičům, protože rodiče nemají jinou zkušenost, než tu svojí vlastní, a proto vše přirovnávají k ní… Škola je jen institut, který má přilákat děti k tomu, aby měly chuť se dál vzdělávat, a to celoživotně. Škola nesmí odpudit děti od vzdělávání.“

„České školy jsou odrazem české politiky a toho, jak politici přistupují ke vzdělávání,“ soudí ředitel.

Podle něj, i když se každý ředitel nebo učitel na základní škole snaží, tak protože nemají komplexní vizi, kam má výuka přesně směřovat, selhávají.

Sám Korda kvalitní školu definuje jako pilíř tří principů: smysluplných vztahů, smysluplného obsahu vzdělávání a smysluplného trávení volného času.

Zatímco smysluplný obsah je dán, a musí ho dodržet jak státní tak soukromá škola, dva zbývající pilíře jsou závislé jenom na škole samotné.

„Já kladu důraz na smysluplné vztahy, tedy na atmosféru ve škole. Dobrá atmosféra se dá vytvořit ve všech školách, není ovlivněna počtem dětí, kapacitou školy, ani lokalitou. Je ovlivněna jedině lidmi, kteří ve škole pracují,“ konstatoval důležitost kvalitních a silných osobností ve školství Jan Korda.