Statický náboj na Měsíci se po 18 letech mění

22. duben 2007

Vize příštích misí k Měsíci|foto: NASA

Prach na měsíčním povrchu je nabitý statickou elektřinou. Nabíjení se periodicky opakuje, když Měsíc prolétá magnetosférou Země. Kvůli parametrům oběžné roviny Měsíce se nabíjení navíc zvyšuje a zase snižuje každých 18 let. Maximum vyjde právě na dobu, kdy na Měsíc poletí člověk.

Magnetické pole chrání Zemi před nabitými částicemi z vesmíru a umožňuje udržení života na naší planetě. Zároveň by ale jeho působení na měsíční povrch mohlo ohrozit lidské výpravy na Měsíc plánované na konec druhého desetiletí.

Většinu času tráví Měsíc mimo zemskou magnetosféru. Ta ale nemá pravidelný kulový tvar. Naopak, je značně protažená směrem od Slunce, protože podléhá vlivu slunečního větru. Náš nejbližší vesmírný soused se jednou měsíčně na své oběžné dráze dostane právě na místo, kam je magnetosféra protažena.

Měsíc se tak dostává do místa s množstvím elektronů, které při průletu naráží na měsíční povrch. Ten je doslova poset prachem a elektrony ho dokáží nabít. Efekt nabíjení statickou elektřinou dokázala dobře změřit sonda Lunar Prospector roku 1998. Statická elektřina je potenciální problém pro všechnu elektroniku měsíčních kolonistů. Vlivem statické elektřiny by se dokonce mohly prachové částice vznášet nad povrchem Měsíce a zvýšit tak třeba riziko průniku do skafandru.

Cyklus 18 let
Množství nabitých částic na povrchu Měsíce závisí na době nabíjení. Čím déle stráví Měsíc v ocasu magnetického pole Země, tím více částic se stihne nabít. Měsíční dráha nejen nemá tvar kruhu, ale mění se i její sklon. Někdy Měsíc prolétá nad magnetosférou, jindy pod ní. Proces nabíjení může být v určitém období i dvakrát až třikrát vyšší.

Doba, kterou Měsíc stráví v magnetosféře Země, se mění v osmnáctiletýcht cyklech|foto: Mike Hapgood Rutherford Appleton Laboratory

Během letů Apollo byl měsíční povrch nabit na nejmenší možnou míru. Naopak výpravy, letící k Měsíci roku 2018, dosáhnou povrchu v době maximálního nabití. Cykly změn měsíční dráhy totiž trvají 18 let a v letech 2016 až 2018 bude Měsíc prolétat magnetosférou nejčastěji. Oznámili to britští vědci na víkendovém mítinku Královské astronomické společnosti v Prestonu.

Přesný vliv nabitých částic na měsíční prach dnes ještě není znám. Někteří odborníci se obávají velkých problémů, jiní si myslí, že prach se sice bude lepit na kovové součástky, ale velké škody nezpůsobí. Vědci se snaží problém vyřešit v dostatečném předstihu před obnovením letů člověka na Měsíc. Svou roli může sehrát i Slunce, které nabité částice odráží z měsíčního povrchu pryč. Větší riziko tedy nastává během noci.

autor: Petr Sobotka