Starověcí Chetité používali biologické zbraně
První případ použití biologických zbraní k vojenským účelům údajně pochází ze II. tisíciletí př. n. l. Alespoň to tvrdí kanadský výzkumník Siro Trevisanato. Podle názoru vědce svědčí dochované dokumenty z období Chetitské říše o tom, že Chetité používali ovce nakažené tularémií, aby oslabili vojenskou moc svých sousedů.
Chetitská říše vznikla kolem roku 1650 př. n. l. ve východní Anatolii (území dnešního Turecka). Bojovní Chetité pravidelně podnikali loupeživé nájezdy do sousedních států.
Dochovaná korespondence Féničanů s egyptským faraónem Achnatonem informuje strašné epidemii, která zasáhla fénické město Simyru okolo roku 1335 př. n. l. Symptomy popsaného onemocnění, které bylo nazýváno "chetitským morem", připomínají podle Trevisanatova názoru tularémii. Hlavním přenašečem tularémie jsou hlodavci, ale možná je také nákaza ovcí, vepřů, koní a jiných domácích živočichů. Člověk se nakazí tularémií po kousnutí hmyzem, který se živí krví. Na neléčenou tularémii umírá přibližně 15 % nemocných.
Brzy po začátku epidemie "moru" Chetité obsadili a vyplenili Simyru. Poté epidemie začala také v Chetitské říši - s největší pravděpodobností sem přenesla nemoc právě domácí zvířata, která byla uloupena Féničanům.
Několik let poté musela Chetitská říše, vážně oslabená epidemií a vnitřními konflikty, vstoupit do války s národem Arzawů z Malé Asie. Šance Chetitů, že v této válce obstojí, nebyly příliš veliké, ale vítězství Arzawů překazila nová epidemie. Podle slov Trevisanata se před jejím vypuknutím začaly v Arzawě objevovat nezaopatřené ovce, které místní obyvatelé odchytávali a přidávali do svých stád. Jak vědec předpokládá, tato zvířata byla podstrčena Chetity, aby rozšířila "mor" do stád nepřátel. Oběti historicky první "biologické zbraně" také epidemii s příchodem "prokletých" ovcí spojovaly.
Podle slov Jonathana Tuckera, spolupracovníka amerického Centra Jamese Martina pro nešíření biologických zbraní, je Trevisanatova hypotéza velice zajímavá, a to tím více, že zdroj tularémie je považován za možnou biologickou zbraň i v současné době. Naproti tomu Trevisanatovi odpůrci velmi pochybují o tom, že by obyvatelé Chetitské říše mohli před několika tisíci lety natolik dobře ovládnout mechanismy šíření takto nebezpečné infekce, že by zaútočili právě s pomocí nakažených zvířat.
Tuto a další aktuality z oblasti historie můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 30. 11. 2007 v 18.00.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
