Starostliví dinosauří tatínkové
Samci některých druhů dinosaurů byli zřejmě polygamní a pečovali o snůšky vajec.
Rozmnožování dinosaurů mělo mnoho společných prvků s reprodukcí dnešních ptáků. Obě skupiny například produkují asymetrická vejce s téměř identickou skořápkou. Paleontologové také objevili dospělé dinosaury usazené přímo na snůšce, což svědčí o tom, že o svá vajíčka pečlivě pečovali. Tým paleontologů z několika amerických univerzit prozkoumal neobvykle velké snůšky vajec, které po sobě v pouštích Mongolska a Montany zanechaly tři druhy dinosaurů - Troodon, Oviraptor a Citipati.
V každé snůšce bylo mezi 22 a 30 vejci, z nichž většina je stará asi 75 milionů let. Tak vysoký počet vajec vedl k podezření, že tito dinosauři mohli být polygamní. Každý samec měl kolem sebe několik samiček, které snesly vejce do společného hnízda a poté je opustily. Inkubaci a ochranu vajec nechaly na samečkovi - podobně jako to dělají dnešní samice pštrosů afrických, emu a nandu. Tuto teorii podpořila analýza zbytků kostí, které se našly v některých dinosauřích hnízdech. V žádné z nich se totiž nenašly zbytky tkáně, která je typická pro samičky ptáků. Jejich kosti obsahují zásobu minerálních látek potřebných pro tvorbu vaječné skořápky ve zvláštní tkáni uvnitř dutých kostí končetin. Dinosauří hnízda tedy podle všeho opečovávali samci.
Výsledky studie jsou zveřejněny v článku, který vychází v novém čísle časopisu Science.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.