Srbsko ratifikovalo Asociační dohodu s Evropskou unií

Radikálové se podle všeho rozpadají. Tomislav Nikolič, dosud nejvyšší představitel Radikální strany v Srbsku o víkendu podal demisi a odstoupil z funkce předsedy jejího poslaneckého klubu. V pondělí ohlásil vytvoření vlastní formace Kupředu Srbsko.

Nikolič byl doma dosud nezpochybnitelným zástupcem Vojislava Šešelje, předsedy radikálů, souzeného v Haagu za šíření nacionalismu a spolupodílu na rozpoutání jugoslávských válek. Nyní se však Nikolič odmítl podřizovat jeho příkazům z haagského vězení s konstatováním, že nebude hrát druhé housle. Nikoliče rozhodně nelze považovat za outsidera. Když v roce 2000 vedl radikály k volbám naposledy sám Šešelj, získala strana 323 000 hlasů. I když v letošních mimořádných volbách skončili radikálové až druzí za koalicí okolo Demokratické strany prezidenta Borise Tadiče, získali 1 220 000 hlasů o čemž se Šešeljovi nemohlo ani zdát. Tomislav Nikolič navíc vyhrál první kolo letošních lednových voleb prezidenta a když už se v kole druhém v únoru rozhodovalo jen mezi dvěma kandidáty, prohrál s Borisem Tadičem o necelých 200 000 hlasů. V Srbsku se začaly ozývat hlasy, že Nikolič vlastně bere vedení do vlastních rukou navzdory Šešeljovi.

Nutno ale přiznat, že i Nikolič ještě počátkem roku zastával Šešeljovy anti integrační postoje a vlastně tak dosahoval úspěchů s jeho politikou. Když Radikálové prohráli v obou volbách, ačkoli dosáhli nejvíce hlasů v dosavadní historii strany, začal Tomislav Nikolič vysílat signály o tom, že Radikální strana už nemusí být tak ostře izolacionistická a proti Evropské unii ani pokud její členské země uznají nezávislost Kosova.

Ačkoli to srbští politici nikdy oficiálně nepřipustí, bývalá srbská provincie Kosovo, která byla od roku 1999 pod správou OSN, vyhlásila samostatnost. Navzdory rezoluci OSN 1244, která odtržení provincie s 90 ti procentní albánskou většinou nepřipouštěla. Kosovo, kde jsou instituce v rukou etnických Albánců nakonec separaci jednostranně vyhlásilo, což uznalo necelých 50 z dvou set států světa, byť mezi nimi nechyběly USA, Velká Británie, Německo a nakonec i České republika.

Rozhodnutí, tedy ignorování rezoluce OSN, uspíšilo další krizi, tentokrát na Kavkaze. Po sérii náznaků, že Rusko, které samostatnost Kosova striktně odmítlo, hodlá navázat s promoskevskými separatistickými regiony Gruzie, Jižní Osetií a Abcházií úzké diplomatické vztahy se gruzínský prezident Saakašvili rozhodl zmíněné regiony vojensky obsadit. Dosáhl ale jen ruského bleskového protiúderu a intervence ruských vojsk na gruzínské území. Ze Západu se v Tbilisi dočkali jen slovní podpory a ruské jednotky tam zůstaly dosud, i když prezident Medveděv přislíbil francouzskému prezidentovi Sarkozymu, že se armáda do konce měsíce z Gruzie stáhne. Rusko, zatím jen společně s Nicaraguou, přede dvěma týdny uznaly nezávislost Jižní Oseti a Abcházie.

Ale zpět do Srbska. Jak se zdá, tamní obyvatelstvo začalo na úkor Kosova preferovat sbližování s Evropou a výhody z toho plynoucí, například příslib zrušení víz pro srbské občany do schengenského prostoru Evropské unie. To by pro řadu z nich znamenalo po téměř 20 letech těžkostí větší možnost cestovat po Evropě. To si evidentně uvědomuje i Tomislav Nikolič. O neoddělitelnosti Kosova mluví i nadále, koneckonců v podobném duchu hovoří i vítězná koalice Pro evropské Srbsko prezidenta Tadiče a i její koaliční partner ve vládě a Skupštině post miloševičovská Socialistická strana.

Bude vytvoření poslaneckého klubu Kupředu Srbsko znamenat definitivní rozpad Radikální strany a vznik dvou nových subjektů? Tomislavu Nikoličovi se necelý den po ohlášení vytvoření klubu Kupředu Srbsko zatím podařilo získat 11 ze 78 poslanců Radikální strany. Nikolič tvrdí, že nový klub hodlá působit v rámci Radikální strany, nicméně její tvrdé jádro jej asi bude spolu s dalšími odpadlíky chtít vyloučit.

Otázkou je, zda chce Tomislav Nikolič radikály skutečně rozdělit, nebo jen potichu odejít z politiky. Tvrdé jádro hodlá i nadále příkazy Vojislava Šešelje respektovat a odmítá Nikoličovu výzvu svolat mimořádný kongres strany. Každopádně se ale zdá, že síla nesmiřitelných ultranacionalistů v tuto chvíli v Srbsku oslabuje. Parlament schválil Asociační smlouvu s EU bez problémů, což by se ještě na počátku léta zdálo vyloučené.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .