Spřádání lnu je staré nejméně 34 000 let
Pouhou náhodou objevili archeologové nejstarší známý důkaz o využívání lněných vláken.
Spřádání rostlinných vláken, které umožnilo výrobu nití, provázků a látek, bylo v lidské historii jednou z klíčových inovací. Za nejstarší důkaz o její existenci byly až dosud považovány otisky vláken v hliněných předmětech, který jsou staré 28 000 let a pocházejí z Dolních Věstonic. Proslulé sídliště lovců mamutů ale o prvenství ve spřádání rostlinných vláken připravil nový objev z gruzínské jeskyně Dzudzuana.
Mezinárodní tým archeologů a paleobotaniků při hledání pylových zrn ve vrstvách jílu z jeskyně náhodou narazil na mikroskopická vlákna divokého lnu, která jsou stará nejméně 34 000 let. Některá z vláken jsou zakroucená, což ukazuje na výrobu nití, provázků a snad i jednoduše vázaných látek. Vlákna také nesou stopy barviv připravených z rostlin, které se vyskytovaly v blízkosti jeskyně. Lněná vlákna byla objevena také v mladších vrstvách, jež pocházejí z období před 13 000 a 21 000 let.
Objev zveřejnil časopis Science.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
