Spory ve Spojených státech o válku v Iráku

Tato velmi neutěšená bezpečnostní situace v Iráku trvá už zřejmě "neúnosně" dlouho a svými nepříjemnými důsledky se nakonec musí začít projevovat i na americké politické scéně. V minulých dnech se ve Washingtonu vystupňovaly vzájemné spory mezi vládou a opozicí, která se od války v Iráku začíná výrazně distancovat.

Vedle stále narůstajícího počtu lidských obětí iráckého povstání k tomu nepochybně přispělo například i nedávné odhalení jakési tajné věznice v Bagdádu, v níž šíitští strážci evidentně mučili sunitské vězně. Dělo se to údajně za zády Američanů, v irácké věznici, a americká vláda proto nyní oficiálně požaduje na vládě v Bagdádu, aby tuto skutečnost prošetřila. Ovšem už sama skutečnost, že nový irácký režim, jenž tam byl nastolen po americkém vojenském zásahu, mohl přistoupit k těmto metodám vlastního boje s povstalci, je pro vládu Spojených států velmi nepříjemná. Zvláště nyní, kdy se objevilo podezření, že americká zpravodajská služba CIA zřídila kdesi ve světě tajné věznice pro teroristy.

Ačkoli americký prezident George Bush neustále důrazně popírá, že by jeho vláda mučení dovolila, jeho odpůrci mu to nevěří - a mimo jiné i EU se nedávno zavázala, že prověří spekulace v tisku o tom, že americké tajné věznice měly být údajně zřízeny v Polsku a Rumunsku.

O situaci v Iráku rokoval tento týden americký Senát, který nakonec v usnesení vyzval formálně vládu George Bushe, aby jej pravidelně informovala o tamní situaci. I američtí senátoři mají zřejmě za to, že vláda stále drží určité informace pod pokličkou, i když přece jen neschválili požadavek demokratů, aby vláda už nyní stanovila pevné datum odsunu amerických vojsk z Iráku.

Tato debata senátorů patrně vyprovokovala vice-prezidenta Dicka Cheneyho, aby se ostře ohradil proti těm, kdo naznačují, že snad vláda prezidenta Bushe "zfalšovala" předválečné zprávy výzvědných služeb, aby tak "zveličila" hrozbu, kterou představoval irácký ditátor Saddám Husejn. Vice-prezident Dick Cheney označil takové nařčení za "jedno z nejnečestnějších a nejvíce zavrženíhodných obvinění, která byla kdy vyslovena" ve Washingtonu.

Dva republikánští senátoři pak vyzvali své kolegy k umírněnosti a prezident Bush, který je právě na návštěvě v Asii, vyjádřil domněnku, že někteří lidé v Americe "nezodpovědně" využívají své pozice, když hrají tuto politickou hru.

Odmítavý postoj opozičních demokratů však posilují i poslední výzkumy veřejného mínění, které potvrzují, že americká veřejnost se začíná ve své většině stavět jasně proti válce v Iráku. Jen menšina Američanů dnes totiž válku poporuje a většina prý přestává prezidentovi věřit. Proto demokraté chtějí v nátlaku na Bílý dům pokračovat.

Vysoce respektovaný odborník v armádních záležitostech, demokratický kongresmen John Murtha z Pensilvanie dokonce ve čtvrtek vyzval vládu prezidenta Bushe, aby americká vojska z Iráku okamžitě stáhla. Podle jeho názoru by to prý jen přinutilo irácké bezpečnostní síly, aby převzaly situaci rychle pod svoji kontrolu.

Většina politických pozorovatelů však nepovažuje něco takového za možné. Shodují se v tom, že příliš náhlý odchod cizích vojsk z Iráku by ohrozil dosavadní snahy o stabilizaci země a pochybují, že by nynější irácké bezpečnostní síly byly vůbec v této chvíli schopné odolávat samostatně náporu povstalců. Není vyloučeno, že by pak došlo nejen ke svržení relativně svobodného režimu, jenž byl v Iráku nastolen po pádu Sadáma Husajna, ale i k dalším vnitřním nepokojům, občanské válce a nakonec i k rozdělení země na několik vzájemně znepřátelených území.

I dávní odpůrci invaze do Iráku proto většinou uznávají, že když už tam Američané jednou vstoupili, musí teď alespoň přispět ke stabilizaci poměrů a nezpůsobit ještě větší chaos, než kdyby tam vůbec nazasáhli. Americký prezident bude teď ovšem pod silným tlakem domácího veřejného mínění, aby jasně stanovil priority a úkoly, po jejichž splnění vojáci z Iráku odejdou.