Spory ve firmě CET pokračují

I když pokus a možná že nejen pokus, třebaže neakceptovaný, odvolat Vladimíra Železného z funkcí jednatele a ředitele Novy překryly volby, neznamená to, že se kauza zastavila, běží dál a tentokrát leccos nasvědčuje, že Železný má větší potíže, než když jej před třemi lety zbavili ředitelského křesla američtí partneři. Tehdy totiž Železný plně ovládal firmu CET 21 a měl tedy klíč k licenci CET 21 v rukou.

Ronald Loder mu mohl vzít televizi jako takovou, ale všemocný dokument po několika týdnech usilovného jednání přinesl Železnému možnost pokračovat. Na svou stranu navíc získal Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, která Železného počínání schválila. Jenomže v pozadí už byla nová skupina podnikatelů, z nichž je veřejnosti znám hlavně Jiří Šmejc, kteří sehnali Železnému 1 MLD korun do začátku a na oplátku si zajistili značný vliv na kontrolu a chod značně lukrativního podniku. Šmejc nebyl naivní a pojistil se - získal asi 25 % akcií CET-u založil servisní společnost s názvem Česká produkční 2000 a tím nahradil Američany ovládanou ČNTS.

Navenek se tedy v krasojízdě pokračovalo, jenže vyšachovaní investoři se nechtěli dát jen tak a Železnému nastal krušný život. V obecných rozměrech celkem známý: znamenal odstavený majetek, řadu soudních sporů, mezinárodní arbitráže. Vše ukazovalo na to, že smyčka se musí dříve či později zatáhnout. Ale Železný odolával a snad se kojil nadějemi, že bude-li Nova jednoznačně podporovat část politické scény, nakonec uspěje. Všechny své kroky tehdy činil v na prvním pohled nerozborném tandemu se svým právníkem Alešem Rozehnalem, který se kvůli některým úkonům v souvislosti se Železným ocitl na přelomu t.r. na týdny ve vazbě.

Právě Rozehnal se však nyní proti Železnému postavil, a to by mohlo být pro mediálního magnáta, jak se o Železném s oblibou píše, víc než nepříjemné. Rozehnal je totiž určitě schopný, a pak o zákulisí Novy a CET 21 ví velmi mnoho. Nad to má - alespoň podle svých slov - na své straně většinu akcií CET 21, pokud jej opravdu podporuje několik původních podílníků.

Zatímco Železného podíl je jen malý, a navíc ještě blokovaný soudem. Otázkou ovšem je, co mohlo Rozehnala vést k tak zásadnímu obratu. Odpověď na to s předstihem (tedy ještě před palácovou revolucí minulého pátku) přinesl týdeník Euro. Podle něj je totiž Nova ve vážných finančních potížích. Na první pohled to sice vypadá jako nesmysl, protože příjmy z reklamy přináší ročně kolem 4 MLD korun, což je suma omračující a jakoby (lidově řečeno) prakticky neprošustrovatelná. Ale přesto tu potíže údajně jsou. Skupina kolem Novy má mít velké náklady na nákup programů a také vysoké dluhy, peníze z příjmů prý tečou do zcela jiných projektů, s televizí nesouvisejících.

To vede k tomu, že Nova delší čas neplatí externím dodavatelům programů a dalších služeb. Rozehnal po pokusu o Železného odvolání řekl, že nabádal měsíce k nápravě, ale ředitel na to prý vůbec nereagoval, proto bylo nutno sáhnout k nejzazším prostředkům. Jde ovšem, jak už tomu bývá u Železného a Novy zvykem, o složitý propletenec. Skupina firem kolem Novy je podle Eura silně zadlužená a úvěry jsou křížově jištěny podíly firem a ručitelskými závazky.

Držitel licence CET 21 dluží podle auditorské zprávy z konce minulého roku České spořitelně a bance ABN AMRO dohromady 700 milionů korun, zároveň ale ručí za půlmiliardový úvěr České produkční 2000 u ČSOB. A Českou produkční zase Jiří Šmejc údajně zastavil proti více než 400-milionové půjčce od skupiny J and T Bank a od Slovenské poštovné banky. Pokud úvěry nesplatí do konce srpna, říká Euro, pak by mohla Česká produkční propadnout slovenským finančníkům. Dále pokud jde o ztráty, Šmejcovy firmy prý poskytly asi miliardu společnosti Middle Euro Finance a šlo o investice do oboru minerálních vod a kosmetiky, které jsou ale ztrátové. Rozehnal se podle všeho obává, že někteří netrpěliví věřitelé firem kolem Novy mohou poslat společnosti do konkursu, což by snadno odstartovalo řetězovou reakci a rozložilo celou finanční skupinu.

Druhou věcí bez pochyby je, že Nova potřebuje získat silného investora, de facto televizi chtějí její majitelé víceméně prodat, dokud ještě bohatě vynáší a má bezmála monopolní postavení na domácím trhu, tedy např. před digitalizací mediálního prostředí. O středoevropskou nejúspěšnější televizi bez pochyby zájem je, ale asi těžko se zátěží v podobě Vladimíra Železného. Ten se buď musí alespoň z nejhrozivěji vyhlížejících kauz nějak vyvléknout, a nebo nevyhnutelně padne, ať dnes či zítra, což se - jak bylo již řečeno - možná i stalo právě minulý pátek.

To, že to Železný nebere na vědomí, nic neznamená. Jako obyčejně se za něho znovu postavil místopředseda mediální rady Petr Štěpánek, podle kterého se nic nestalo a odvolání z funkce jednatele CET 21 by prý musela Rada schválit. Experti ale říkají, že Štěpánek nemluví pravdu. Podle nového mediálního zákona takovou změnu jen rada bere na vědomí, schvalovací právo tu nemá. Železnému pak ve válce s Rozehnalem jen zbývá naděje na soud, existují totiž protichůdné výroky o změnách ve vlastnické struktuře CET 21. Z toho, co o případu víme, se zdá, že Rozehnal asi nebyl předem domluven se Šmejcem, ale nejspíš věřil, že stoprocentního podnikatele přesvědčí. Výnosnou Novu je třeba udržet v chodu a stabilizovat ji, což nejspíš podle Rozehnala už s Železným není možné.

A dodejme na závěr snad jen toto: o svízelnosti Železného situace dost možná vypovídá, že s výjimkou pořadu "Volejte řediteli", kde ovšem nemusí odpovídat na to, do čeho se mu nechce, Železný nyní víceméně mlčí. To před třemi lety po svém prvním odvolání hovořil na všechny strany, dokonce stačil v rekordním čase napsat a vydat o štvanici na sebe celou knížku. Dnes je ovšem jako myška, to jen Rozehnal poskytuje tisku rozsáhlé rozhovory.