Sporný původ nejlepších přátel člověka
Nová studie opět otevřela otázku, ve které části naší planety mají dnešní plemena psů své kořeny.
Podle současných teorií psi vznikli z euroasijských vlků a k jejich domestikaci došlo někdy před 15 000 a 40 000 let. Zatím se zdálo, že největší genetická diverzita se nachází u obyčejných vesnických psů z východní Asie, což odborníky vedlo k závěru, že právě tam zdomácnění proběhlo. Nová studie biologů z americké Cornellovy univerzity ale ukazuje, že psi mohou mít své kořeny i někde úplně jinde.
Biologové nashromáždili krevní vzorky 318 vesnických psů z Egypta, Ugandy a Namibie. Hodnocení jejich genetické diverzity ukázalo, že "afričtí voříškové" jsou na tom stejně jako jejich kolegové z jižní Asie. Autoři studie východní Asii jako místo původu psů nevylučují, ale říkají, že k domestikaci mohlo dojít kdekoli v Eurasii - stačilo, aby se zde vyskytovali jak lidé, tak vlci. Současní afričtí psi jsou přitom potomky psů, které do Afriky přivezli imigranti z Eurasie. Vědci se nyní chystají zmapovat genetickou diverzitu vesnických psů napříč Evropou a Asií - od Portugalska až po Novou Guineu.
Genetická studie zatím také potvrdila vlky jako jediné předky psů a odhalila příbuzenstvo některých současných ušlechtilých plemen, kterým se připisuje africký původ. Například perský chrt saluki a afghánský chrt mají poněkud plebejské příbuzné ve vesnických psech, kteří žijí na území Egypta. "Neštěkající" plemeno basendži je zase příbuzné psům z Nambie a Ugandy. Překvapení vyvstalo u plemen rhodéský ridgeback a faraónský pes, která mají s africkými psy jen velmi málo společného a zřejmě vznikla mimo tento kontinent.
Výsledky studie shrnuje článek, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.