Spor o pravicově extremistickou NPD pokračuje

Stoiber tak reagoval na dvě věci: zaprvé na incident, který se koncem ledna odehrál v sasském parlamentu. V souvislosti s 60.výročím osvobození tehdy předseda tohoto legislativního sboru vyzval přítomné poslance k pietní vzpomínce na oběti holocaustu. Všech 12 poslanců za extrémně pravicovou NPD tehdy demonstrativně opustilo sál. Ve svých projevech potom tito politici kritizovali spojenecké nálety na Drážďany z konce druhé světové války a mluvili doslova o "bombovém holocaustu". Prohlášení bavorského premiéra se však vztahovalo také na skutečnost, že počet nezaměstnaných ve Spolkové republice podle nejnovějších statistik překročil magickou hranici 5 milionů.

Edmund Stoiber tak mezi tyto dvě informace dosadil jednoduše rovnítko. Tedy masová nezaměstnanost, za kterou je podle šéfa CSU nepochybně zodpovědný Schröderův kabinet, rovná se nárůst pravicového extremismu. Spolková republika podle Stoibera stojí před situací, jakou nezažila od roku 1932. Gerhard Schröder se však podobným obviněním očividně nehodlal nechat vyvést z míry a na Stoiberovu adresu v úterý do televizních kamer s úsměvem prohlásil: "Chci jen upozornit, že se evidentně jedná o ztrátu smyslu pro realitu u člověka, který se nevyrovnal s tím, že mu na mezinárodní i národní úrovni není připisován ten význam, jaký by si on pro sebe přál." (konec citace)

Jakkoliv je jasné, že bavorský premiér se ze současné situace především snaží získat vlastní politický kapitál, tak úplně nepravdu nemá. Minulý rok získala NPD v sasských zemských volbách přes 9 procent hlasů, v Braniborsku se potom další pravicově extremistická strana Německá lidová unie, zkráceně DVU, mohla pochlubit ziskem více než 6 procent hlasů. A jistě existuje souvislost mezi úspěchy těchto extremistických stran a špatnou hospodářskou situací, vysokou nezaměstnaností a probíhajícími reformami německého sociálního státu, které se konkrétně projevují například krácením sociálních dávek. Je známo, že lidé, kteří se cítí novou situací znejistěni, frustrováni a nevidí pro sebe do budoucnosti perspektivu, mají tendenci volit extremistické strany. A to není případ pouze tak zvaných nových spolkových zemí, tedy bývalé NDR - právě na to NPD sází. Její zkušení funkcionáři z Drážďan proto svým kolegům ve Šlesvicku-Holštýnsku v posledních týdnech pomáhají vést volební kampaň před tamními zemskými volbami, které se budou konat 20.února. A doufají, že NPD bude úspěšná i na severu Německa.

Bylo by tedy vhodné NPD zakázat? Tak zní v Německu od incidentu na půdě sasského parlamentu otázka mnoha politických diskusí. Jeden pokus postavit Národně demokratickou stranu Německa mimo zákon už tu byl. Před třemi lety podali německá vláda a obě komory parlamentu u Spolkového ústavního soudu návrh, aby byla tato strana zakázána. Celá věc ale skončila fiaskem. Vyšlo totiž najevo, že zhruba každý 7. funkcionář NPD byl ve skutečnosti spolupracovníkem Spolkového úřadu pro ochranu Ústavy, který činnost této strany monitoroval. Jak navíc připomíná německý týdeník Die Zeit, je strategie NPD "odporně inteligentní". Její představitelé se oproti minulosti v mnohém poučili a dnes je mnohem těžší jim prokázat "agresivně-bojovné jednání". To, že spolková vláda podle slov svého ministra vnitra Otto Schilyho NPD považuje za protiústavní, totiž na případný zákaz nestačí.