Spor o největší kráter na Zemi
Tým vědců z Ohio State University tvrdí, že se pod ledovcovým příkrovem Antarktidy skrývá největší kráter, jaký kdy vznikl srážkou Země s cizím kosmickým tělesem. Před 250 miliony roků tam měl dopadnout asteroid o průměru 50 kilometrů a vytvořit kráter o průměru 500 kilometrů. Následky srážky pak měly za následek největší vymírání v celé historii pozemského života. Zdaleka ne všichni vědci však souhlasí.
Měření zemské gravitace párem kosmických sond GRACE odhalilo v Antarktidě ve Wilkesově zemi v hloubce 1,6 kilometru pod povrchem tamějšího ledovce pole hustších hornin. Kruhovité "husté" pole má průměr 320 kilometrů.
"Kdybychom našli něco podobného na Měsíci, porozhlíželi bychom se ihned po kráteru, který takovou oblast se zvýšenou hustotou hornin obklopuje," vysvětloval v rozhovoru pro časopis Nature vedoucí týmu geofyzik Ralph von Frese.
Von Frese a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že letecké radarové snímky prstenec kráteru pod ledovcem skutečně odhalily. Jeho rozměry jsou impozantní. Pět set kilometrů!
"Měl by to být největší dopadový kráter, jaký kdo kdy na Zemi objevil," říká von Frese. Těleso, jehož dopadem by tak velký kráter vznikl, by muselo měřit v průměru kolem 50 kilometrů. To je pětkrát víc, než na kolik se odhaduje průměr asteroidu, jenž před 65 miliony roků dopadl do oblasti dnešního Yucatanu a vyhubil dinosaury. V dějinách pozemského života najdeme jediné kataklyzma, které by rozsahem odpovídalo následkům srážky s asteroidem o padesátikilometrovém průměru. Před 250 miliony roků, na rozmezí geologických období trias a perm, prožila Země bezkonkurenčně nejděsivější masakr. Vymřely při něm plné tři čtvrtiny všech druhů pozemských organismů.
Příčinu permo-triaského masového vymírání vědci zatím neznají. Někteří z něj viní rozsáhlou sopečnou činnost, která pokryla na Sibiři lávou oblast větší než Evropa. Podle von Freseho se ale "vulkanická teorie" nevylučuje s teoriemi, které považují za hlavní příčinu srážku Země s asteroidem.
"Seismické vlny z gigantické srážky mohly putovat planetou a spustit sopečnou činnost na Sibiři. Účinky obou katastrof se tak sečetly," říká von Frese.
Tým Ralpha von Freseho narazil na zeď skepse. Mnozí geologové považují kruhové "husté" pole za pozůstatek dávné vulkanické činnosti. Poukazují také na skutečnost, že von Frese nemůže údajný kráter spolehlivě datovat a stáří 250 milionů roků opírá jen o spekulace. Nikde v okolí údajného kráteru také nebyly nalezeny horniny nesoucí stopy po vysokých teplotách, jaké při dopadu asteroidu zákonitě vznikají. Ty by dokázaly tavit skály v nejbližším okolí. Ledový krunýř je bohužel v inkriminovaném místě příliš silný, než aby se jím mohli vědci provrtat až na horniny, které je zajímají, a spor o největší dopadový kráter světa rozhodnout.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
