Spor mezi americkými a evropskými ekonomy

Hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Michael Mussa řekl ve čtvrtek při zahájení pravidelného zasedání představitelů této instituce, které se koná vždy jednou za půl roku ve Washingtonu, že Evropská centrální banka by měla snížit své úrokové míry tak, aby zabránila zpomalení hospodářského růstu v západní Evropě i jinde ve světě. Podle názoru Michaela Mussy mělo ke snížení úrokové míry v Evropě dojít už nejméně před měsícem a Evropská centrální banka tento krok údajně zanedbala.

Hlavním důvodem ke snížení úrokové míry Evropské centrální banky mělo podle Michaele Mussy být nedávno zaznamenané náhlé zpomalení hospodářského růstu ve Spojených státech:

"Je jasné, že světový hospodářský růst je nyní pomalejší, než se předpokládalo a také než je žádoucí. Odhady Mezinárodního měnového fondu pro letošní rok se snižují o celé jedno procento - ze 4,2 % na 3,2 - ale v případě Spojených států je to ještě prudší zpomalení z loňských téměř 5 procent na 1,5 procenta pro letošní rok."

Hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Michael Mussa vyjádřil naději, že současné zpomalování tempa růstu světové ekonomiky nebude trvat dlouho, ale zdůraznil, žádné záruky před případným prodlužováním krize neexistují.

Poznamenal také, že zpomalení tempa rozvoje západoevropské ekonomiky by mohlo mít negativní vliv na celou řadu jiných světových oblastí, zejména na bývalé komunistické státy východní Evropy, které dosud procházejí procesem transformace a postupně zavádějí tržní hospodářství.

"U tranzitních zemí je zatím ospravedlnitelný relativní optimismus, ovšem jen tehdy, jestliže se vyhlídky rozvoje západních zemí nijak výrazně nezhorší," prohlásil ve čtvrtek ve Washingtonu hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Michael Mussa.

Evropská centrální banka se ale zřejmě rozhodla, že bude odolávat podobnému nátlaku ze strany Mezinárodního měnového fondu a její bankovní rada, která určuje její politiku, ponechala na svém čtvrtečním zasedání hlavní úrokovou míru beze změn. Evropští ekonomové odůvodňují tento postoj nedávným nečekaně rychlým vzestupem meziročního ukazatele inflace v Německé spolkové republice a podobnými inflačními tlaky v Itálii, které dohromady tvoří polovinu tzv. eurozóny.

Názorové spory evropských a amerických ekonomů se zřejmě stanou také jedním z hlavních námětů diskuse nadcházejícího neformálního setkání představitelů skupiny G7 - sedmi největších průmyslově vyspělých zemí světa - kteří se sejdou v sobotu ve Washingtonu.

ČRo 6 / RSE

27. dubna 2001

Napište nám, co si o tom myslíte VY: rse@cro.cz