Spolykané plasty ohrožují kožatky
Plastové sáčky nepatří do vody mimo jiné proto, že je polykají kriticky ohrožené mořské želvy.
Kožatky velké (Dermochelys coriacea) jsou se svojí dvoumetrovou délkou a váhou přes půl tuny největšími mořskými želvami. Jsou také potomky vývojově velmi staré skupiny, která žila už před 100 miliony let, a přežily pád dinosaurů. Otázkou ovšem je, jestli tyto kriticky ohrožené želvy dokážou přežít také oceán zaneřáděný plastovými výrobky. O tom, že si kožatky, které se živí medúzami, mohou splést průhledný igelitový sáček se svou oblíbenou potravou a následkem toho uhynout, se spekulovalo už dlouho. Jestli jde o mýtus, nebo realitu, zjišťovali biologové z kanadské Dalhousie University.
Shromáždili protokoly z pitev 408 kožatek, které zahynuly v letech 1885 až 2007. Různé kusy plastu přitom objevili v zažívacím ústrojí 34 % pitvaných želv, přičemž první takový případ pocházel z roku 1968. Spolknutí plastu sice nemusí nutně znamenat smrt, ale v každém případě podle biologů znamená ohrožení zdraví kožatky. Jakmile kožatka sáček jednou spolkne, už se ho nedokáže zbavit, protože má hltan posetý výběžky, které zabraňují vyklouznutí ulovené medúzy. Plast se tudíž dostane do trávicího traktu, kde částečně nebo úplně zneprůchodní střeva. Tím klesá efektivita trávení, takže kožatka slábne a v některých případech může zahynout v důsledku vyhladovění.
Výsledky studie publikuje článek v časopise Marine Pollution Bulletin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.