Spermie z Petriho misky
Japonským vědcům se podařilo nechat uměle dozrát myší spermie, které se pak staly „otci“ zdravých mláďat.
Spermatogeneze čili vznik spermií je komplikovaný proces, který probíhá v samčích pohlavních žlázách a od spermatogoniální kmenové buňky po spermii trvá déle než měsíc. Navzdory mnoha pokusům se jej zatím nikdy nepodařilo napodobit in vitro u jiných živočichů kromě některých druhů ryb. Za průlom proto můžeme považovat japonskou studii, během které se podařilo na Petriho misce „vypěstovat“ zralé myší sperma. Biologové z Jokohamské městské univerzity odebrali varlata myším samečkům starým pouhé dva až tři dny. Tím si zajistili, že pohlavní žlázy nebudou obsahovat žádné zralé spermie, ale pouze jejich primitivní předchůdce.
Žlázy umístili do Petriho misek se speciálním živným roztokem, který obsahoval faktor KSR používaný v kulturách embryonálních kmenových buněk. Asi po měsíci žlázy začaly produkovat spermie upravené tak, že po svém dozrání zeleně fluoreskovaly. Jakmile se rozsvítila tato „zelená“, odebrali vědci vzorky spermatu a použili je k oplodnění myších samiček. Těm se pak narodila zdravá mláďata. Stejnou metodou vědci získali životaschopné spermie i z neonatálních varlat, která byla na měsíc zmrazena.
Spermatogeneze na Petriho miskách vydržela celé dva měsíce. Možnost nechat spermie růst a vyvíjet se mimo tělo vědcům usnadní výzkum molekulárních mechanismů spermatogeneze. Autoři studie také nevylučují, že podobným postupem by se daly ze vzorků varlat odebraných biopsií získat funkční lidské spermie pro oplození ve zkumavce. Metoda by také v budoucnosti mohla pomoct neplodným mužům, kteří mají zdravé spermatogoniální buňky, ale jejich pohlavní žlázy neprodukují spermie.
Zdroj: Nature
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
