Španělské předsednictví

Mimochodem, nový evropský parlament má oproti minulým letům rozšířené pravomoci, takže i to je novinka pro předsedající Španělsko.

Další změna, na kterou si musí Madrid zvyknout, je počet členských zemí. Za minulého předsednictví Španělska v roce 2002, kdy byla u moci dnes opoziční Lidová strana, tvořilo Unii dvanáct států. Dnes je jich 27. Více než dvojnásobný počet států se samozřejmě hůř koordinuje.

Novinkou je i spolupráce tří po sobě jdoucích předsedů. Zatímco Česká republika ještě loni neprojednávala svůj postup s následujícím švédským a dnes španělským předsednictvím, nyní se tak děje. Španělsko spolupracuje s Belgií, která po něm nastoupí v druhé polovině roku a s Maďarskem, které se ujme na půl roku předsednictví začátkem roku 2011. Podle vyjádření Madridu se spolupráce všech tří zemí týká zejména stanovení dlouhodobých priorit Evropské unie. Jisté je, že půlroční předsednictví tak velkého organismu, jakým je Evropská unie, je přece jen velmi krátký. Prodloužit je na rok by nebylo příliš efektivní. Jednotlivé státy se už dnes dostávají k předsednickému stolu Unie po dlouhých třinácti letech. Během nich dochází v organismu k tolika změnám, že každé nové vedení Unie vyžaduje zcela jiné přístupy. Možná se členské země v nějaké budoucnosti dohodnou, že se pro potřeby předsednictví spojí ve větší celky a budou Unii řídit déle.

Zatím však se situaci snaží řešit Lisabonská smlouva. Čtvrté a poslední, relativně nejdůležitější prvenství Španělska spočívá v tom, že vykonává své předsednictví v situaci, kdy si Unie zvolila prvního prezidenta Evropské rady a první ministryni zahraničí. Obě tyto funkce se mohou překrývat s předsednictvím Unie. Tam, kde se bude lišit názor předsednické země s názorem ministryně zahraničí, dojde ke kolizím. Prestižní španělský list El País k tomu dokonce napsal, že Unie ústy své ministryně zahraničí Catherine Ashtonové povolí jen dvě tři témata, k nimž se Madrid bude moci svobodně vyjádřit. Je to v prvé řadě Kuba, kde většina členských států bude respektovat letité svazky mezi oběma zeměmi. Druhou oblastí by mohla být Západní Sahara zvaná též Španělská. Kdyby se Madrid dostal do rozporu s vysokou komisařkou pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie, jak se oficiálně funkce baronky Ashtonové nazývá, v jiných oblastech zahraniční politiky Unie, zle by pochodil.

Příkladem toho může být postoj k Blízkému východu.V jednom rozhovoru španělský ministerský předseda José Luis Zapatero naznačil, že by rád prosadil východní Jeruzalém jako hlavní město Palestinců. To však nebude tak snadné a lze očekávat, že se proti této španělské iniciativě postaví většina členských zemí. Na druhou stranu ministerský předseda předsednické země Zapatero už přislíbil, že úlohu protagonisty v nastávajících šesti měsících přenechá prezidentovi Evropské rady Hermanu van Rompuyovi.

V tomto půlroce se budou upřesňovat kompetence jednotlivých orgánů Unie a stanou se základem pro další období. Uvidíme, kolik jich získá pro sebe prezident a ministryně zahraničí a kolik předsednická země. Po tomto semestru bude těžší vzdávat se nabytých práv i získávat nové. Zbývá dodat, že španělskému předsednictví se bude věnovat také první Kulatý stůl v roce 2010 v neděli 3. ledna v 18:10.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .