Španělská pracovní reforma

Kvůli závažným dopadům i tak musí reforma projít 22. června hlasováním v parlamentu, kde si vláda nemůže být jista úspěchem. Když ji poslanci podpoří alespoň prostou většinou, zůstane text reformy v platnosti, ale vyhláška se změní v návrh zákona. Jestli se pro ni nevysloví ani polovina přítomných poslanců, bude to taková porážka, že do hry opět vstoupí otázka pádu vlády. Ta se jí snaží projednat s jednotlivými parlamentními stranami, zatím však neměla úspěch ani u těch, které jinak socialisty podporují.

Nejdůležitější je samozřejmě postoj opoziční Lidové strany, která už minulý týden ústy své generální tajemnice Marie Dolores de Cospedal řekla, že reformu nepodpoří. K textu, který minulý týden zveřejnila vláda, řekla, že „pracovní místa nevytváří a pro zaměstnavatele také není dobrá“. Sama však neprozradila, jak by měla pracovní reforma podle lidovců vypadat. Všeobecně se soudí, že ti zatím nechtějí odkrývat své karty, aby se nestali terčem kritiky odborářů. Místo toho navrhli, aby pracovní reforma byla pojata jako zákon.

K překvapení lidovců i výkonné rady socialistů vláda na tento návrh přistoupila. Zdůvodnila to tím, že o tak závažných změnách nemůže rozhodovat pouze vláda. Znamená to ovšem, že zákon o pracovní reformě může být schválen nejdřív listopadu. Lidovci věří, že se jim do té doby podaří odstranit vládu a vypsat nové volby. Vláda zase potřebuje už nyní sdělit Evropské unii, že pracovní reformu schválila. Socialisté, alespoň ti ve vládě, také doufají, že se ekonomická situace zklidní, mimo jiné díky jimi přijatému úspornému balíčku a hospodářskému oživení. Včera však vláda dostala další ránu. Brusel sdělil, že by měla ušetřit dalších osm miliard eur a dnes znovu potvrdil, že nepodrží Španělsko jako v případě Řecka.

Odboráři nejsou s postupem socialistické vlády spokojeni, ale jak dnes zveřejnili, nepřejí si, aby padla. Přesto však už od konce května zvažují, na kdy vyhlásí generální stávku. Nyní sdělili, že se bude konat 29. září. Mnozí soudí, že její oznámení s více jak čtvrtletním předstihem způsobí, že lidé zapomenou, proč by vlastně měli stávkovat. Generální tajemníci dvou hlavních odborových organizací UGT a Dělnických komisí však snesli celou řadu důvodů pro své rozhodnutí. Stávka úředníků po schválení úsporného balíku 8. června neměla úspěch. Koncem září musí vláda poslat d Sněmovny návrh rozpočtu na příští rok. A po letních prázdninách bude víc důvodů k protestům. Vláda například slíbila, že přes léto dokončí svůj návrh na penzijní reformu. Podle něj se má například zvýšit věk odchodu do důchodu z 65 let na 67. Kromě toho na 29. září evropské odborové centrály plánují masové protesty proti škrtům ve výdajích, oznámených většinou zemí EU. A konečně, v září vyvrcholí politická diskuse nad socialistickým návrhem zákona o pracovní reformě. Bude to sedmá generální stávka Španělů od roku 1975, tedy po pádu režimu generála Franka, a první za vlády Luise Zapatera.

Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že lidovcům se generální stávka nelíbí. Domnívají se, že nic nevyřeší. V tomto názoru je podporují svazy podnikatelů, kteří požadují, aby měli co nejširší pravomoci při jednáních se zaměstnanci. Hlavní změny proti stávajícímu stavu reforma stanoví v zaměstnávání na dobu určitou a na dobu trvalou, ve vyplácení odstupného při propouštění, které se zpřísní podle odpracovaných let.

Španělská média konstatují, že politické strany v zemi mají jen jedno téma: pracovní reformu. Občané jsou však trochu jiného názoru: Chtějí se bavit. Jak konstatuje prestižní barcelonský list El País v těchto dnech je to fotbal, pak přijdou dovolenkové hry a na podzim se uvidí...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.