Spalovny jsou zbytečný mezičlánek na cestě k udržitelné společnosti, tvrdí zástupce Arniky

8. březen 2018
Vjezd do ZEVO Malešice

Pomoc životnímu prostředí, nebo jeho devastace? Nad projektem mělnické spalovny odpadu se přou dvě skupiny a obě argumentují ekologií. Zastánci tvrdí, že vybudování obřího provozu pomůže řešit problém s odpadky v době, kdy bude celostátně zakázáno je vozit na skládky. Podle odpůrců spalovna zamoří vzduch nebezpečnými látkami a zatíží už tak přeplněné silnice dalšími konvoji kamionů.

„Musím se ohradit. Vypouštění nebezpečných látek je díky důmyslnému čištění spalin a trvalému monitoringu u těchto sofistikovaných zařízení vyloučeno,“ říká zástupce investora, skupiny ČEZ, manažer projektu ZEVO Mělník Dalibor Roik.


Středočeský kraj si vyhodnotil situaci a vybral lokalitu Mělník jako nejvhodnější pro energetické využití odpadů, protože recyklace, což je hlavním cílem odklonu odpadu ze skládek, má omezení a je možná do určitého stupně. Doplňkem k tomuto primárnímu odstraňování je energetické využití odpadu v zařízeních pro energetické využití, tzv. ZEVO.Dalibor Roik

Souhlasí ale s tvrzením, že vhodnější způsob nakládání s odpady je třídění a recyklace, ale v České republice se podle jeho údajů ukládá na skládky více než 50 % směsných komunálních odpadů. Za loňský rok to podle statistik ministerstva životního prostředí bylo 5,6 milionu tun odpadu.

„My a Evropa považujeme odpady za zdroje. Směsný komunální odpad má přibližně stejnou energetickou hodnotu jako, když to řeknu laicky, černá popelnice a my nabízíme řešení, stejně jako v jiných evropských zemích. Třeba ve Švýcarsku se energeticky využívá 50 % směsných komunálních odpadů, to samé ve Švédsku, v Belgii, Nizozemí a podobně,“ konstatuje Roik.

Podle vedoucího programu toxické látky a odpady ze sdružení Arnika Jindřicha Petrlíka jsou špatně jak skládky, tak spalovny.


Považujeme spalovny odpadů za zbytečné, protože spalovna nefunguje jinak než jako jakýsi chemický reaktor, do kterého strčíte odpady a bohužel spalováním vzniknou i další látky, které původně v odpadu nebyly. Spalovna produkuje nebezpečné látky v podobě třeba dioxinů a dalších, ze spaloven unikají i těžké kovy, které v odpadech už jsou. Lepší je odpady třídit a recyklovat. Je to cesta, jak dosáhnout lepšího efektu.Jindřich Petrlík

„Spalovna bude pořád produkovat 30 % z hmotnosti odpadů, které do ní přijdou. Ty budou v podobě popílku opouštět spalovnu a podle hodnocení vlivu na životní prostředí se tento materiál má ukládat na skládky, takže to není tak, že by skládky úplně zmizely,“ vysvětluje Petrlík.

Spalovna podle jeho mínění zlikviduje množství odpadu o dvě třetiny, a toho lze dosáhnout i lepším tříděním. „Kromě toho, v roce 2035 bude muset Česká republiky recyklovat 65 % odpadů. Spalovna v Mělníku je projektována na dobu, kdy se předpokládá, že bude recyklováno 40 nebo 50 %. Odkud budeme brát těch dalších 15 až 25 % odpadů, které je potřeba vytřídit a zrecyklovat?“

„Spalovny jsou zbytečný mezičlánek na cestě k udržitelné společnosti, protože cíl do roku 2035 je zrecyklovat 65 % odpadů, ale zrecyklovat se jich dá daleko víc. Množství odpadů se dá zredukovat více. Něco zbyde, ale na to spalovnu nepostavíte, nebo ne tolik spaloven, kolik se jich v České republice plánuje, protože by neměly co pálit a byly by neefektivní,“ shrnuje Jindřich Petrlík.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Rozhovor