Sopečné výbuchy ochlazují tropy
Velké sopečné erupce zřejmě ochlazují klima nejen ve vyšších zeměpisných šířkách, ale také v tropech.
Po velkém výbuchu sopky může dojít k dočasnému ochlazení klimatu, protože částice uvolněné do atmosféry odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru. Například po výbuchu indonéské sopky Tambora v roce 1815 zažila severní Evropa a východní Severní Amerika chladné "roky bez léta". Až dosud se vědci domnívali, že ochlazení po erupcích nastává jen ve vyšších zeměpisných šířkách. Odborníci z Edinburské univerzity ale zjistili, že alespoň v posledních 450 letech se týkalo i tropických oblastí.
Vědci studovali letokruhy stromů, které jsou v chladných letech tenčí než v letech teplejších. Analyzovali také led vyvrtaný z alpských a peruánských ledovců a vzorky korálů ze široké oblasti tropů. Výsledky ukázaly, že k největšímu ochlazení v tropech došlo po dvou vulkanických událostech. První nastala na neznámém místě kolem roku 1809 a druhou byl již zmíněný výbuch sopky Tambora. Po něm v tropech průměrná teplota klesla o 0,84 stupně Celsia a ochlazení trvalo tři roky. Ve 20. století se podle autorů studie vliv sopečných výbuchů na tropické klima projevoval jen málo z toho důvodu, že jej zamaskovaly globální klimatické změny.
Výsledky studie popisuje článek v Nature Geoscience.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka