Sonda prozkoumá peklo na Venuši

24. říjen 2005

Planeta Venuše bývá značnou část roku po Slunci a Měsíci nejjasnějším vesmírným objektem na obloze. Její jasnost převyšuje všechny hvězdy a je díky tomu často vidět už při večerním stmívání jako první zářící "tečka" na obloze. Pro tuto vlastnost se jí někdy říká večernice.

Venuše je Zemi nejbližší jak svou vzdáleností od Slunce, tak svou velikostí, hmotností i hustotou. Dlouho byla označována za sestru Země, zvláště, když se ukázalo, že její povrch zahaluje atmosféra plná oblak, která známe i z atmosféry naší planety. Vše se změnilo v šedesátých letech minulého století, když k planetě dorazily první vesmírné sondy.

Zjištění sovětských a amerických sond bylo šokující. Na povrchu této planety není žádná voda, panuje tam spalující teplota 480 °C a asi 100krát větší tlak než na zemském povrchu, který sondy po přistání během několika minut rozdrtil. Vysokou teplotu na povrchu planety má na svědomí nejspíše působení velmi silného skleníkového efektu. Hustá atmosféra je plná nedýchatelného oxidu uhličitého a silná vrstva oblaků obsahuje kapičky kyseliny sírové.

Tak se změnila pověst nejbližšího souseda Země ze sesterské planety na planetu pekelnou, bez života. Může naši planetu postihnout podobný osud? Je pro nás Venuše odstrašujícím příkladem a varováním, jak bychom mohli dopadnout, když nezastavíme globální oteplování?

Právě na tyto a mnohé jiné otázky se pokusí odpovědět nová evropská sonda Venus Express. Bude zkoumat především atmosféru Venuše a její vliv na povrch planety, vulkanickou činnost, která se projevuje skoro na 90 procentech povrchu planety, a způsob, jakým planetu zahřívá Slunce.

K vypuštění sondy dojde 26. října z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Dvoumetrová sonda má před sebou padesát milionů kilometrů dlouhou cestu. Na oběžné dráze kolem Venuše má podle plánu působit dva roky. Je to první sonda po patnácti letech, která letí tuto planetu zkoumat, a první evropská sonda k Venuši vůbec.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.