Sonda poletí do Slunce

Lidstvo už vyslalo kosmické sondy ke všem planetám Sluneční soustavy. Jediným velkým tělesem našeho planetárního systému, které jsme doposud neprozkoumali z velmi malé vzdálenosti, je Slunce. V roce 2018 ale NASA vyšle speciální automatickou sondu přímo k naší žhavé centrální hvězdě. Sonda bude chráněná mocným tepelným štítem.

Naše dosavadní sondy a družice zatím zkoumaly Slunce pouze z uctivé vzdálenosti. Vlastně žádná se doposud nedostala ke Slunci blíže, než je vzdálenost nejbližší planety Merkur, která je v periheliu od Slunce 46 milionů kilometrů. Americká sonda Solar Probe Plus bude mít za úkol přiblížit se ke Slunci až na vzdálenost 6,4 milionu kilometrů a bude zkoumat zblízka vnější oblast tzv. sluneční atmosféry, zejména sluneční koronu. Pomůže vyřešit otázku, proč je oblast sluneční korony mnohem teplejší než samotný povrch Slunce a jakým způsobem zde přesně vzniká mocný tok částic vylétávajících od Slunce, tzv. sluneční vítr. V cílové vzdálenosti sonda uvidí Slunce 23x větší, než ho vidíme my.

Je zřejmé, že v jisté vzdálenosti od Slunce sonda přestane fungovat a zanikne. Její silný tepelný štít z uhlíkatých vláken jí však poskytne ochranu až do teploty přibližně 1700 Kelvinů. Tento tepelný štít se nebude ochlazovat vypařováním nebo drolením, jako to dělají tepelné štíty přistávacích modulů kosmických lodí. Taková konstrukce by byla mnohem náročnější. Kdyby totiž ze štítu odlétávaly částice jeho hmoty, rušilo by to citlivé detektory, které budou zjišťovat právě přítomnost různých částic ve sluneční atmosféře.

Při cestě ke Slunci sonda ztratí hodně ze své energie a momentu hybnosti, a to bude vyžadovat velké množství paliva. Sonda bude velká asi jako osobní auto, ale přesto bude velmi lehká, aby bylo možné ji snadno zpomalit a aby pak mohla doslova "spadnout na Slunce". Ke svému zpomalení sonda využije také gravitace Venuše.

Sluneční činnost a její nepravidelnosti ovlivňují i naši planetu, proto je pro nás důležité získat podrobnější informace o dynamice procesů a bouří na Slunci. Tomuto systému vztahů se souhrnně říká "kosmické počasí". Nedávno byl dokonce spuštěn satelitní monitorovací systém pro sledování těchto změn v reálném čase, jmenuje se AMPERE.