Somálští a skuteční piráti

31. říjen 2009

Historie pirátství podél somálského pobřeží má svůj původ v době, kdy se v zemi zhroutila poslední centrální vláda v roce 1991. Od té doby o nadvládu nad zemí bojuje řada klanů a kmenových společenství. Nemaje vedení, ztratila země kontrolu nad svými pobřežními vodami, které byly díky příznivým klimatickým podmínkám jednou z nejbohatších rybářských oblastí na světě. Po zjištění této skutečnosti začalo somálské vody drancovat čím dál více rybářských lodí z Blízkého východu, Asie a z Evropy. A nejen to.

Tím, že je neměl kdo kontrolovat, začali rybáři používat nelegální praktiky rybolovu. Používají těžké vlečné sítě, které ničí poměrně mělké mořské dno nebo výbušniny, které ničí všechno živé v širokém okruhu. Došlo to již tak daleko, že na tyto způsoby poukazuje i zpráva OSN z roku 2005. Vzdor varování, vyplývajícímu z této informace nebo ze studií mnohých odborníků je oblast nevratně poškozována dále. Je tedy jen dobře, že boom pirátství vyvolal zájem velkých zemí, které do oblasti poslaly své vojenské lodě, jež mají možnost dohlížet na všechny lodě plující v oblasti. Díky jejich přítomnosti se snížilo i množství rybářských přestupků, zejména byl téměř znemožněn lov výbušninami.

Dalším důsledkem ztráty kontroly nad vodní plochou je ukládání nebezpečných, toxických a dokonce i radioaktivních látek do somálských vod. Jedná se doslova o zločinnou aktivitu řady firem i států, protože zbavit se nelegálně tuny takového odpadu vyjde v Somálsku evropské firmy na dva a půl dolaru za tunu, zatímco v Evropě by je to stálo až tisíc dolarů za totéž množství. Prim zde hrají italské mafie, které kontrolují až třicet procent italských společností zabývajícím se tímto odvětvím a dokáží se dohodnout s jednotlivými somálskými vůdci. Společně si zprostředkují i falešné licence. Nebezpečnost takového počínání odhalilo tsunami v roce 2005, které vyvrhlo na pobřeží barely s toxickými látkami, na něž doplatilo životem více než tři sta lidí. Řada obyvatel na pobřeží trpí chorobami z ozáření a otravami, dokonce i děti se zde rodí s mutacemi.

Není proto divu, že právě v tomto cípu světa vzniklo novodobé pirátství. První popud k němu dali místní rybáři, kteří se takto bránili proti nájezdům cizích lodí. Když slavili první úspěchy, začali se bukanýrskému řemeslu věnovat i zločinecké gangy, působící v politicky i mocensky rozloženém státě. Těm již na blahu či prosperitě místních spoluobčanů vůbec nezáleží a na přírodě tím méně. V blízkosti větších pobřežních měst si vybudovali své základny, které díky lupu patří mezi nejbohatší a obchodně nejčilejší místa v zemi. A to přesto, že většina vybraného výkupného zmizí v sousední Keni, která je známa jako prádelna špinavých peněz. K nekontrolovatelným převodům peněz slouží islámský bezdokladový finanční systém, takzvaná "havala". Kanceláří pro transakci je jakákoliv bouda na periférii, která za transfer peněz vybírá poplatek a obvykle zajistí nákup nemovitosti bez obvyklého smlouvání. Nejvíce jich je v nairobské čtvrti Eastleigh. Díky pirátství a nárůstu investic z naloupených peněz vzrostly ceny nemovitostí v okolí Nairobi, Mombasy a dalších keňských měst až na trojnásobek během posledních dvou let. Tyto skutečnosti pro Seattle Times uvádí norský expert na Somálsko Stig Jarl Hansen.

Zdálo by se, že pirátský způsob obživy je výnosný. Kromě několika pohlavárů gangů, kteří se mají dobře, to však není pravda. Podle těch hodně velkorysých odhadů vyberou piráti ročně okolo jednoho sta milionů dolarů. Většinou se však soudí, že částka je daleko menší. Výnosnost bude i dále klesat, protože flotila válečných plavidel, které v oblasti operují, snižuje možnosti pirátů. Přitom studie OSN, která se pokusila vyčíslit hodnotu ryb ukradených ze somálských výsostných vod činí ročně více 300 milionů dolarů. Některé odborné zdroje uvádějí dokonce částku blížící se čtyřem stům padesáti milionů. Vezmeme-li v úvahu sumu, kterou při příležitosti bruselského summitu v dubnu letošního roku slíbily dárcovské země na pomoc směřující k obnovení státní autority v Somálsku a k obnovení schopnosti kontrolovat pobřežní vody ve výši 213 milionů dolarů, nejedná se ani o roční výnos z rybolovu. V poměru k osmnáctiletému rabování těmi samými zeměmi se částka blíží výsměchu. Keňský novinář Mohamed Abshir Waldo zabývající se problematikou "dvojího pirátství" to komentoval slovy: "Rybářské lodě Evropské unie vyloví ročně načerno pětkrát více než je hodnota humanitární pomoci Somálsku za stejné období." Uváděná čísla zpochybňují upřímnost snahy po znovuobnovení Somálska, protože nynější situace všem finančně zainteresovaným plně vyhovuje. Kdyby přece byla snaha korunována úspěchem a Somálsko se vrátilo do normálního života, zkorumpovaní úředníci a pirátští bossové se jen beztrestně přesunou do sousední Keni, kde již nyní mají zajištěný přepychový život.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Svatopluk Stojan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.