Slunce zmizí nad Čínou
22. července nás čeká zatmění Slunce. Přesněji řečeno čeká jen ty, kteří sáhli pořádně hluboko do svých kapes a vycestovali za ním až na opačnou stranu zeměkoule. Vidět ho totiž bude možné pouze ve východní Asii a nad Tichým oceánem. Že byste takovou dálku kvůli jednomu zatmění rozhodně nejeli? Tohle však nebude ledajaké. Čeká nás totiž nejdelší zatmění Slunce v tomto století.
Do Tichého oceánu na Marschallovy ostrovy zamířil prof. Miloslav Druckmüller, nejlepší český fotograf slunečních zatmění. Poslechněte si ho v hodinovém vyprávění na téma "Jak se fotografuje zatmění Slunce?" v pořadu Vstupte!
Dva stejné kotoučky
Nejprve si řekněme, proč a jak takové zatmění Slunce vzniká. Především za něj vůbec není zodpovědné Slunce, ale náš nejbližší vesmírný soused Měsíc. Není potřeba vysvětlovat, že úhlové průměry objektů na obloze nezávisí jenom na jejich skutečných rozměrech, ale také na vzdálenosti těchto objektů od nás. Měsíc je ve skutečnosti asi 400x menší než Slunce a je k Zemi zároveň 400x blíže než naše denní hvězda. To způsobuje, že průměry slunečního a měsíčního kotoučku jsou na obloze téměř stejné - jde o první předpoklad toho, že Měsíc při svém pohybu může zářivý disk Slunce zakrýt.
V jedné rovině
Dalším důležitým faktem, který zde sehrává roli, je, že většina těles sluneční soustavy obíhá kolem Slunce v drahách jenom malinko skloněných vůči jedné základní rovině - rovině ekliptiky. Měsíc samozřejmě není výjimkou. Od roviny oběhu Země kolem Slunce se odchyluje maximálně o pět stupňů, což se při průmětu na oblohu rovná 10 průměrům měsíčního disku. Místa, kde se zdánlivé dráhy Slunce a Měsíce po obloze protínají, nazýváme uzly. Jsou-li obě tělesa na svých drahách v blízkosti jednoho z těchto uzlů, mohou se vzájemně zakrýt.
Skoro jako Vánoce
Jestli se vám zdá, že tyto podmínky nemohou být splněny příliš často, v podstatě máte pravdu. Do roka může nastat pět zatmění, ale ne všechny jsou úplné. Většinou zažijeme jenom dvě, z toho jedno úplné zatmění v jednom roce. Dalo by se říct, že zatmění Slunce tedy nenastává na Zemi o moc častěji než Vánoce. Kromě úplného zatmění ještě známe zatmění částečné a prstencové. Při částečném zatmění je zakrytá jenom část Slunce. Prstencové zatmění vzniká, je-li Měsíc ve větší vzdálenosti od Země a nemá na obloze dostatečná průměr, aby Slunce zakryl. Byť jsou středy obou kotoučků na stejném místě, vidíme na obloze svítící prstýnek kolem tmavého měsíčního disku.
Úkaz pro vyvolené
I když jsou splněny všechny podmínky a Měsíc opravdu zastíní sluneční disk, stále si nemůžeme být jisti zajímavou podívanou. Stín se totiž po povrchu Země pohybuje rychlostí až 4000 kilometrů za hodinu a jeho šířka dosahuje maximálně 270 kilometrů. Na délku může mít stopa stínu až 15 000 kilometrů. Plošně to však představuje pouhou setinu povrchu Země. Když si navíc představíme, kolik zatmění nastane nad oceány, polárními oblastmi a jinými neobydlenými částmi Země, je možnost vidět zatmění v podstatě velice výjimečným úkazem.
Nejdelší zatmění
Zatmění, které kraluje letošnímu létu, není chvilková záležitost, jak tomu u těchto jevů bývá. Je totiž nejdelším zatměním v tomto století a kvůli tomu už se vyplatí cestovat do vzdálených zemí. Oproti obvyklým dvěma nebo třem minutám, si pozorovatelé tentokrát užijí oblohu neuvěřitelných 6,5 minuty bez Slunce. Na délku zatmění má vliv hned několik faktů. Vzdálenost Země od Slunce musí být co největší. Země se tedy musí nacházet v nejvzdálenějším bodě na své eliptické dráze, aby kotouček Slunce na obloze byl co nejmenší. Další podmínkou je, aby vzdálenost Měsíce od Země byla naopak co nejmenší. Průměr Měsíce je pak na obloze větší než průměr Slunce a přechod před zářivým diskem trvá déle. Svou roli také hraje místo, kam stín dopadne. Nejpomaleji se stín sune v rovníkových oblastech, kde dopadají sluneční paprsky přímo. Ve vzdálenějších místech od rovníku se uplatňuje zakřivení Země a pohyb stínu je tam o poznání rychlejší. Vůbec nejdelší zatmění může trvat až sedm a půl minuty.
Čína plná astronomů
Letošní zatmění podmínky téměř dokonale splňuje. Země je na své dráze pouhých 18 dní cesty od nejvzdálenějšího bodu od Slunce a Měsíc je velmi blízko přízemí. Stín navíc opravdu dopadá do rovníkových oblastí. Díky tomu je úkaz dlouhý až 6 minut a 39 sekund. Zatmění bude přecházet krajinami východní Asie. Začne v Indii 22. července ve 2:51 našeho času, pokračuje přes Nepál, Bhútán, Bangladéš a Čínu. Tam opouští pevninu a přes jižní část japonských ostrovů pokračuje svou pouť přes rozsáhlou část východního a středního Pacifiku. Končí nad oceánem, kde však asi nebude mít mnoho obdivovatelů. Největší část trasy stínu přechází přes Čínu, kam se také pochopitelně vydává nejvíc expedic. Mezi nimi také asi šest expedic z České republiky. V této době se tedy v už tak přelidněné východní krajině tlačí kolem 250 českých astronomů a nadšenců, aby viděli nejdelší zatmění Slunce svého života. Zatmění ve východní Číně vrcholí kolem 3:35 našeho času.
Zatmění lze cítit
A co je na takovém zatmění vlastně k vidění? Kupříkladu koróna, nejvrchnější část sluneční atmosféry. Ta je tak slabounká, že ji už malinkatá část slunečního povrchu hravě přezáří. Vidět ji na vlastní oči můžeme tedy pouze při úplných zatměních Slunce. Je však potřeba zdůraznit, že zatmění Slunce není jenom pastva pro oči. Příroda ztrátu slunečního světla a tepla na několik minut vnímá velice citlivě. Zvěř se ukládá ke spánku, netopýři vylétají ze svých jeskynních skrýší, jako by na několik minut přišla noc. Zatmění tedy lze nejenom vidět, ale také cítit a dokonale prožít. To je také důvod, proč v minulosti vyvolávalo zatmění v lidech strach a paniku a bylo spojováno s velice silnými nadpřirozenými znameními.
Příště v Egyptě
Dneska už víme, jak zatmění Slunce vzniká, a nemusíme se obávat, že by se nám snad naše nejbližší hvězda za měsíčním diskem navždy ztratila. O důvod víc, proč si toto nádherné přírodní divadlo rozhodně nenechat ujít. Pro ty z vás, kteří se letos do Číny, Indie ani do jiné vzdálené asijské krajiny nedostali, máme ještě jednu naději. Další podobně dlouhé zatmění Slunce nastane za 18 let a v mnohem dostupnějším Egyptě. Svou maximální délkou 6 minut a 23 sekund jen o pár vteřin zaostává za letošním, ale datum 2. srpna rozhodně slibuje žhavou letní dovolenou. Proč se na pár minut neochladit právě při zatmění Slunce?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
