Slovinský Temelín se nazývá Krško

30. duben 2007

Zřejmě pod vlivem česko-rakouského sporu o Temelín doprovázeného blokací hraničních přechodů, zůstává u nás bez povšimnutí obdobná situace kolem slovinské elektrárny Krško. Minulý měsíc korutanská zemská vláda vyzvala vídeňský spolkový kabinet, aby pokračoval v protijaderné politice i u svého jižního souseda.

Zemský hejtman Jörg Haider prohlásil po jednomyslném usnesení zemské vlády, složené ze zástupců svého Hnutí pro budoucnost Rakouska a sociálních demokratů, že by Vídeň měla připomenout vládě v Lublani její slib, že Slovinsko se vzdá jaderné energie.

Ve společném prohlášení konstatuje, že Slovinská republika v září 2004 podepsala tehdejším ministrem pro evropské a mezinárodní vztahy Marko Slokarem s Korutanskem a Štýrskem "Společné energetické zásady" o využití všech alternativních energetických zdrojů a obnovitelných nosičů jako biomasy, vodních zdrojů, větrné a sluneční energie. Dále se připomíná, že 26 let stará jaderná elektrárna Krško leží v seismologickém zlomu, a tím nad zemětřesení ohroženém území 80 km od hranic Korutan. Stále přitom není vyřešeno skladování radioaktivních odpadů této slovinské elektrárny.

Prohlášení zemské korutanské vlády vzniklo kvůli informacím, že Slovinsko připravuje rozšíření své jaderné elektrárny o druhý reaktor. Krško je přitom jediná jaderná elektrárna typu Westinghouse ve střední a východní Evropě a nedávno byla zmodernizována, takže její výkon vzrostl o další 3 procenta na dnešních 696 Megawatt. Na rekonstrukci se v roce 2002 podílel i podnik Škoda JS a.s., který dodal tepelný výměník pro bazén na skladování vyhořelého paliva v souladu s přísnými mezinárodními normami. Elektrárna má tlakové reaktory západní konstrukce a je na bezpečnostní úrovni srovnatelné s provozovanými jadernými zařízeními v západoevropských zemích. Dozorový orgán přitom pracuje v souladu se západní praxí a metodami. Problémem však je že, jako společné dílo s Chorvatskem v době federativní Jugoslávie se s ním musí dělit o polovinu vyrobené energie. V současnosti je proto schopna krýt pouze 40 procent domácí spotřeby.

Haider využil tohoto problému k útokům proti Slovincům a prohlásil, že tak jako nedodrželi dohodu o kulturní spolupráci, která se týkala především dvojjazyčných místních tabulek, jednají stejně i v oblasti jaderné energie. Neměli by prý zvát evropské delegace, aby posuzovaly otázku dvojjazyčnosti v Korutanech, ale spíše to, jak dodržují Slovinci antijadernou politiku, kterou sami schválili. Za prohlášení se postavila v Korutanech i opoziční lidová strana, jejíž předseda Josef Martinitz zdůraznil, že spolková vláda je povinna dodržovat státní energetický program, tudíž se stavět proti atomu.

Spor se Slovinskem nevyřešilo ani nedávné setkání korutanského zemského rady pro životní prostředí sociálního demokrata Reinharda Rohra a slovinského ministra životního prostředí Janeše Podobnice v Lublani. Jeho argumentace, že rakouské obyvatelstvo nemá důvěru v jadernou energetiku, "protože neexistuje žádná bezpečná technologie", se minula účinkem. Jeho partner odpověděl, že Krško je "velmi bezpečné a odpovídá všem mezinárodním zásadám a konvencím".

Na korutanské prohlášení nyní odpověděl slovinský ministr hospodářství Andrej Vizjak, že na území Krška se počítá s novým jaderným reaktorem. Zdůvodnil to stoupající spotřebou energie v zemi a současně oznámil podmínky pro jeho vybudování. Před zahájením výstavby musí být nalezeno konečné uložení jaderného odpadu, který je zatím uskladněn v meziskladech jaderné elektrárny. Nový reaktor by měl být uveden do provozu v roce 2017, přičemž jeho stavba by byla zahájena o čtyři roky dříve. Stavební práce si vyžádají dvě miliardy euro. Slovinský deník Delo odmítl tvrzení, že se Slovinsko zavázalo Rakousku odstoupit od jaderné energie. Představitel vlády Ivo Novak prohlásil, že "dohody četl někdo povrchně" a Slovinsko výslovně uvedlo, že dohoda nemůže narušit jeho energetickou politiku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio