Slovinská zkušenost s fondy EU
Čerpání evropských fondu bývá často noční můrou politiků, a to nejen těch českých. K čemu konkrétně fondy slouží a proč je pro mnohé země velmi složité je využívat, zatímco pro jiné ne?
Jeden z úspěšných projektů spolufinancovaný Evropskou unií můžeme najít ve slovinském městě Krško. „Toto je nový sad, který jsme připravili před dvěma měsíci a příští měsíc ho pokryjeme sítí, která úrodu ochrání před krupobitím. I tento sad je částečně financován z evropských fondů“, ukazuje ředitel Evrosadu Boštjan Kozole z okna své kanceláře. Společnost Evrosad, kterou založil v roce 1996, v současnosti sdružuje tři firmy a nezávislé farmáře. Dohromady tak produkuje na 600 hektarech 20 tisíc tun ovoce. Hlavně jablek, ale také hrušek a broskví. Všechno ovoce se ale na závěr sváží do Krška, kde firma částečně díky kohezním fondům Evropské unie zakoupila stroj na třízení a balení ovoce.
„Novou halu jsme postavili v roce 2010 a byl to náš největší a nejdůležitější krok v naší historii. Díky investici do tohoto stroje jsme se stali jedním z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu s ovocem“, vysvětluje Kozole. „Jen pro porovnání. První kamion, který jsme vypravili v roce 2004 do Velké Británie, jsme připravovali 4 dny. Nejen kvůli strojům, ale také kvůli tomu, že jsme se museli přizpůsobit pravidlům nového trhu… Takže jeden kamion za 4 dny tehdy a dnes v pohodě vypravujeme čtyři až pět kamionů za den“, říká Kozole.
Z úspěchu Evrosadu je nadšený také starosta města Krško Miran Stanko. Ve Slovinsku máme asi 212 samostatných správních jednotek. Krško bylo před rozdělením s Jugoslávií 4. nejbohatší, teď je na 11 místě. A na špici se drží právě hlavně díky firmám jako je Evrosad. Přinášejí hodně pracovních míst, lepší životní standard a tak dále. Město Krško se ale zároveň snaží těmto podnikům vytvořit ty nejlepší podmínky. V posledních sedmi letech jsme do regionu investovali zhruba 120 milionů eur a z toho 30 milionů nám pomohla spolufinancovat Evropská unie.
Kohezní a strukturální fondy mají pomáhat zaostalým regionům Evropské unie, kde je HDP menší než 75 procent evropského průměru. V Česku jsou to všechny kraje kromě Prahy a ty mají pro příštích sedm let k dispozici přes 500 miliard korun. Jak efektivně tyto fondy opravdu přispívají k posílení hospodářské vyrovnanosti států Evropské unie? A co je největší překážkou jejich správného čerpání? O tom v pořadu Zaostřeno diskutovali europoslankyně za ČSSD Zuzana Brzobohatá a europoslance Evžen Tošenovský za ODS.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.