Slovensko chce vymýtit černé stavby, v ohrožení jsou romské osady

Nad základy z bílých tvárnic roste dřevěný krov a část střechy. Další romská rodina se rozhodla opustit chatrč, nelegální pozemek a staví si vlastní dům.

„Reagovali jsme na tendence na Slovensku, kdy se rozhodlo o bourání černých staveb na nelegálních pozemcích,“ připomíná Eva Zelizňáková z organizace ETP, která rodině pomáhá.

„Navíc pozemky často vykupovaly pochybné subjekty. Tomu jsme chtěli zabránit a toto se nám zdálo jako vhodné řešení."

Romové, kteří se rozhodli pro vlastní bydlení s tekoucí vodou, elektřinou nebo topením, museli nejdříve prokázat, že to myslí vážně.

Rok si museli každý měsíc odkládat 50 eur. Tak, aby v budoucnu dokázali deset let splácet bezúročnou půjčku 6000 eur.

„A na základě toho ročního působení jsme si vyselektovali klienty. Někteří vypadli a ti, co to zvládli, od nás dostali mikropůjčku,“ říká Zelizňáková.

Stavba nového domu Milana Gašpara|foto: Petr Vavrouška

„Snažil jsem se dokázat, že to zvládnu,“ uvádí Milan Gašpar. Je jedním z těch, kdo šetřil a byl úspěšný. „Doposud jsme žili s ženou a třemi dětmi jen v jednom pokoji, který sloužil zároveň i jako kuchyň, koupelna a ložnice.“

„A teď budu mít vlastní dům. Děláme to hlavně pro děti, aby ony měly zajištěné bydlení."

Vánoce ve svém

Milanovi Gašparovi je 30 let. Chodí na brigády, od státu dostává příspěvek na bydlení. To, že si staví svůj dům, posílilo jeho sebevědomí a zvýšilo sociální status v romské osadě. Věří, že letošní Vánoce už oslaví pod střechou a v teple.

Soused o sto metrů dál se už nastěhoval. Nedávno ještě spával v Košicích na nádraží a bral drogy. Dnes bydlí ve svém.

„Podmínkou bylo, abychom si půl roku spořili, a na základě toho jsme dostali půjčku. Zatím se nám daří ji splácet. Musíme to vydržet deset let, ale to uběhne hodně rychle," věří si pan Rudolf.

Jeho syn pak ukazuje podkroví, které ještě není zaizolované. Tady žije s ženou a čtyřmi dětmi. Rodiče obývají kuchyni. Všichni jsou ale spokojení. Pozemek i dům jsou totiž legální.