Sledujte trpaslíčí planetu Ceres

12. listopad 2007

O ponížení Pluta z planety na trpasličí planetu ví asi každý, ale o povýšení planetky Ceres na trpasličí planetu, to neví skoro nikdo. Při tom k tomu došlo ve stejném okamžiku. Tato dvě tělesa sluneční soustavy se tedy dostala na stejnou úroveň a třeba říct, že právem. Ceres je teď dobře vidět na noční obloze.

Kam s ní?
Ceres zažila od doby svého objevu několikeré přeřazení z jednoho šuplíku astronomického názvosloví do druhého. Když byla roku 1801 objevena, mysleli si všichni zcela automaticky, že je to planeta. Její dráha přesně vyplňovala mezeru mezi drahou Marsu a Jupiteru, která byla astronomům dlouho nápadná.

Ale když byly v oné mezeře nalezeny ještě planety Pallas, Juno a Vesta a začaly přibývat další... zapochybovali astronomové o tom, že se jedná o planety. Status planety vydržel Ceres asi půl století a pak začala být spolu s ostatními tělesy na dráze mezi Marsem a Jupiterem označována jako planetka.

Giuseppe Piazzi - objevitel trpasličí planety Ceres

Rok 2006 význačné postavení Ceres ve sluneční soustavě částečně rehabilitoval. Sice ani teď není považována za planetu, ale dostala se na úroveň Pluta a Eris do nové kategorie trpasličích planet. Ceres patří první místo na žebříčku rozměrů těles hlavního pásu planetek. Má průměr 975 km a také díky tomu dokázal třeba Hubbleův kosmický dalekohled rozlišit na povrchu nějaké detaily. Na nich jsou vidět různě tmavá místa, ale zdá se, že na Ceres není, na rozdíl od mnohých jiných planetek, žádná známka srážky s nějakým jiným velkým kosmickým tělesem.

Konečně sonda
Zatím Ceres nezkoumala žádná vesmírná sonda, ale to se za několik let stane minulostí. Letos v září k ní odstartovala sonda Dawn a k cíli by měla dorazit někdy v roce 2015. Současné informace o Ceres jsou poměrně skromné, na dálku se dá zjistit podstatně méně informací, než z kosmických sond. Dálkový spektroskopický průzkum ukázal, že na Ceres je poměrně hodně uhlíku. Důsledkem je její tmavý povrch, který odráží málo slunečního světla. Jinak by na obloze byla jasnější a na hranici viditelnosti okem.

K Ceres míří sonda Down

Vzhledem k vypočítané hustotě Ceres se dá odvodit, že největší část objemu trpasličí planety tvoří zmrzlá voda. Odhady říkají, že jí může být až 5krát více než je vody na zemském povrchu. Není to jen výsledek teoretický, přítomnost vody na Ceres byla skutečně spektroskopicky prokázána. Dokonce se zdá, že se na Ceres neustále obnovuje přítomnost zmrzlé vodní páry v atmosféře.

Ceres ve Velrybě
Právě v těchto dnech nastalo vhodné období spatřit Ceres na obloze. 9. listopadu byla Ceres v opozici se Sluncem, takže se na obloze nacházela přesně na opačné straně než v tu chvíli bylo Slunce. Hvězdná velikost Ceres je teď 7,2 magnitud, nachází se v souhvězdí Velryby a bude jím prolétat několik měsíců. Souhvězdí vychází po 17 hodině a zapadá až ráno. Nejvýše nad obzorem je trpasličí planeta kolem půlnoci. Na první pohled ji od ostatních hvězd nerozeznáte, nejlepší je najít ji podle mapky. Tu na svých stránkách o planetkách planetky.astronomie.cz vytvořil Petr Scheirich.

Ceres prolétá souhvězdím Velryby
autor: Petr Sobotka
Spustit audio