Škrty v rozpočtu na vědu jsou projídáním budoucnosti na úkor současnosti, soudí ekonom

Arnošt Marks a Štěpán Křeček
Arnošt Marks a Štěpán Křeček

Mají čeští vědci tolik peněz, kolik na výzkum nezbytně potřebují? Proč se dotace na vědu v rozpočtu na příští rok snižují, i když makroekonomické ukazatele jsou příznivé? Měl by náš vědecký výzkum více spolupracovat s komerční sférou? „Situace je dlouhodobě špatná. Na vědu dáváme přibližně 1,9 % HDP, z toho ze státního rozpočtu jen 0,83 %,“ uvedl v pořadu Pro a proti ekonom Štěpán Křeček z Vysoké školy ekonomické.

Státní příspěvek je ve srovnání se světem hodně malý. „Jižní Korea nebo Izrael dávají na vědu přes 4 %, Německo 2,9 %. Jestliže nebudeme financovat českou vědu, nikdy se nestaneme ekonomikou s vyšší přidanou hodnotou, což bude mít negativní důsledky pro všechny obyvatele České republiky," říká Křeček.

„Jestliže je ze zahraničí známé, že investice do vědy, výzkumu a inovací se mnohonásobně vrátí, ale vláda radši dává investiční pobídky na výrobky s nižší přidanou hodnotou, jsou naše priority stanoveny špatně,“ upozorňuje ekonom.


Nemáme stanoveny národní priority, kam by měla směřovat česká ekonomika a budoucnost rozvoje republiky. Jestliže nám nejtalentovanější vědci budou utíkat do zahraničí, česká věda nikdy nebude dobrá a zajímavé zakázky se budu řešit prostě jinde. Štěpán Křeček

Ten by považoval nárůst rozpočtu na vědu na 36,2 miliard korun za dobrou zprávu. „Jestli ale bude věda prvním místem, kde se začne škrtat při stanovování priorit státního rozpočtu, s takovým postupem nesouhlasím, protože jde o projídání budoucnosti na úkor současnosti.“

Křeček také soudí, že je v Česku velký problém s výchovou nové generace vědců. „Doktorandi mají příjem čtyři až pět tisíc korun, to je na umření hlady.“

„Jestli chceme, aby mohly vznikat u nás nové vědecké kapacity, přidejme doktorandům, aby se vůbec vyplatilo chtít dělat tady vědu. Odměna v zahraničí je mnohdy v řádech desetinásobku, takže se nedivme, že ti nejchytřejší vědci utíkají do zahraničí,“ konstatuje Štěpán Křeček.

Náměstek vicepremiéra pro výzkum a vědu Arnošt Marks připomněl, že objem prostředků, které do české vědy přišly, se za poslední roky zvýšil o čtyřicet procent. „Peněz není málo, protože je k tomu ještě třeba přičíst prostředky ze strukturálních fondů, které jsou velmi štědré.“


Mělo by se stát naší jasnou a zjevnou prioritou, aby prostředky, které plynou do vědy a výzkumu, ve významném poměru motivovaly soukromý sektor, aby se dlouhodobě věnoval výzkumu, a tak se české firmy mohly prosadit na globálním trhu i za několik let. Arnošt Marks

„Objem je v absolutních částkách podle mě docela rozumný, ale ta necelá dvě procenta jsou nedostačující,“ souhlasí náměstek.

Ten vysvětlil, že o podobě rozpočtu nerozhoduje ministerstvo financí. „Rozhoduje o něm vláda. Rozpočet s 36,2 miliardami jsme několikrát na vládě projednali. Věřím, že budeme schopni tento návrh obhájit.“

Marks je přesvědčen, že by bylo užitečné, kdyby prostředky do vědy a výzkumu přicházely především od českých firem. „Peníze na vědu v případě Koreje, Izraele a dalších jsou mnohonásobně vyšší, a jsou právě ze soukromého sektoru.“

„Česká republika by měla řádově znásobit objemy prostředků ze soukromého sektoru na podporu vědy. Je třeba debata s těmi, kteří peníze už na vědu dávají nebo dávat chtějí. Pro budoucnost soukromého financování je zásadní dlouhodobá, otevřená a kvalifikovaná debata se soukromým sektorem podle modelu, který vidíme v německém systému Fraunhoferových výzkumných ústavů,“ odkázal na praxi u našich sousedů Arnošt Marks.