Skandál s ponižováním vězňů v Iráku a jeho důsledky

Už je všeobecně známo, že na snímcích jsou vězni v ponižujících polohách, většinou nazí, nad nimiž se vítězoslavně usmívají američtí vojáci a vojačky. Známo je i to, že Washington spustil důkladné vyšetřování, kterého výsledkem jsou (a ještě budou) tvrdé postihy viníků. Spekuluje se o tom, že podobných fotografií existuje mnoho, neboť se prý staly jakousi zvrhlou válečnou módou a hlavní aktéři si je mezi sebou dokonce vyměňovali.

V centru pozornosti přitom nejsou jenom Američané, ale i Briti. Podobné záběry zveřejnily totiž minulý pátek také britské noviny Daily Mirror. Panují sice vážné pochybnosti, zda nejde o fotomontáž, ministerstvo obrany ale přesto oznámilo, že i tak započalo vyšetřování.

Politikům nezbývá nic jiného, než praktiky, zachycené na fotografiích, odsoudit. Americký prezident George Bush vyjádřil znechucení a jeho ministr obrany Donald Rumsfeld prohlásil, že jde o věci "totálně nepřijatelné a ne-americké". Zdržel se ale odpovědi na otázku, zda a jak se za ně Washington omluví. A musel čelit nepříjemným otázkám novinářů, jak je možné, že se celá záležitost provalila až nyní, když se ví, že armáda měla informace už od ledna.

Stejnou otázku mají také senátoři. Těm se notně zvedl adrenalin, když zjistili, že generál Antonio Taguba začal příslušná obvinění vyšetřovat už skoro před čtvrt rokem a oni nejenže nic nevěděli, ale jeho zprávu dokonce dodnes nedostali. Demokratický senátor Edward Kennedy varoval, že tohle není konec, ale počátek celé aféry. Jeho republikánský kolega John McCain prohlásil, že "Kongres byl držen v úplné tmě". On i další senátoři žádají proto veřejné zasedání, na kterém by ministr obrany Rumsfeld všechno vysvětlil. Mimochodem, John McCain byl kdysi válečným zajatcem ve Vietnamu, takže jeho hlas se bere velmi vážně.

Za povšimnutí stojí kritika v arabském světě. Ta přechází do extrému, když se uchyluje k více než odvážnému tvrzení, že americká vězení jsou prý horší než někdejší Saddámova. To samozřejmě není pravda. Něco takového může zaznít v návalu emocí, nikoliv pod tíhou faktů. Úvahy daného druhu se obyčejně opírají o citlivost arabského světa na praktiky sexuálního ponižování mužů. Nemění ale skutečnost, že krutí věznitelé bývalého režimu představují úplně jinou kategorii.

Pověst Ameriky je nicméně vážně pošramocena a napravit neblahý stav věcí nebude jednoduché. Válka proti terorismu se totiž nevede pouze v rovině vojenských operací, ale také, a možná především, v rovině boje proti ideologii islámských radikálů. Je přitom jasné, že zveřejněné obrázky jsou pořádným větrem do plachet radikálů.

Za pozornost stojí ale ještě něco jiného. Poněkud v pozadí probíhá méně nápadná diskuse o legitimnosti některých vyšetřovacích metod. Je jich několik desítek a mezi kritizované patří například vystavení vyslýchaného záměrnému stresu nebo nedostatku spánku. Vyšetřovatelé k tomu musí mít sice speciální povolení, ale metody se běžně používají. Podle kritiků je to porušování Všeobecné deklarace lidských práv. Zastánci naopak tvrdí, že ve skutečnosti nejde o mučení, ale o legitimní postup, a dodávají: představte si, že vyslýcháte teroristu, a potřebujete z něj vydolovat informaci, která zachrání životy desítek nebo stovek lidí.

Dodejme, že mezi zastánci nyní panují obavy, aby přehnaná reakce Američanů na skandál s ponižováním vězňů nevedla k zákazu diskutovaných vyšetřovacích metod. Varují, že výslechy nebezpečných teroristů by se pak mohly změnit v bezzubou společenskou konverzaci, jež by nevedla k výsledkům. Americká výzvědná služba je přitom už od teroristických útoků na New York a Washington pod palbou kritiky, že v minulosti příliš spoléhala na technické informace ze satelitů a podcenila klasické zpravodajské metody.

Jisté ale je, že pověst Ameriky v islámském světě bude třeba nějak vylepšit. Na platnosti starodávné věty o tom, že "dobré jméno je lepší než výborná mast" se totiž samozřejmě všichni shodnou.