Skákající šváb překoná kobylku
Švábi rychle cupitají. Až na jednu výjimku – druh z Jižní Afriky, který skáče lépe než kobylka.
Šváb Saltoblattella montistabularis pochází z Jižní Afriky. Poprvé byl pozorován v roce 2006 na Stolové hoře a teprve loni se dočkal vědeckého popsání. Mezi ostatními druhy švábů je naprostou výjimkou. Jako jediný umí nejen rychle lézt po zemi, ale také překonat velkou vzdálenost mohutným skokem. Jeho délka dosahuje 35 centimetrů, což je 48násobek délky těla švába. Šváb tak překonal kobylky, které „uskočí“ jen 20násobek své tělesné délky. Rekordní skokanské výkony mu umožňují svalnaté zadní končetiny, které jsou dvakrát delší než ostatní končetiny a tvoří 10 % celkové hmotnosti švába.
Skákání je pro šváby ze Stolové hory hlavním způsobem pohybu – tým britských a jihoafrických biologů vypozoroval, že skoky představují celých 71 % veškeré pohybové aktivity. Tak časté hopsání je zřejmě důsledkem životního prostředí. Švábi Saltoblattella montistabularis žijí ve vysoké trávě a pořádně vyskočit je nejjednodušší způsob, jak se v takovém prostředí orientovat.
Zdroj: Biology Letters
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
