Silná pozice švédských odborů

O výhodách přistoupení na společnou evropskou měnu bude muset přesvědčit vlastní ministry, stejně jako více než polovinu svých spoluobčanů. V tom druhém by mu mohla výrazně pomoci Švédská odborová konfederace, známá také pod zkratkou LO.

Proč právě ona? Tento mocný svaz zastřešuje 2 desítky odborových organizací a zastupuje tak celkem více než 2 miliony pracujících. V zářijovém referendu je oprávněno hlasovat zhruba 7 milionů voličů. Pokud tedy odborářští bosové přijetí eura podpoří, může to mít pro výsledek hlasování klíčový význam. Až dosud zůstávalo vedení konfederace k otázce společné evropské měny oficiálně neutrální, ačkoliv se jeho šéfka Wanja Lundbyová-Wedinová počítá mezi příznivce eura. Podle informací švédského rozhlasu však existují signály, podle kterých začíná v největší švédské odborové centrále výrazně převažovat pozitivní postoj vůči jednotné měně.

Švédská odborová konfederace představuje fenomén, pro který v ostatních částech Evropy jen stěží nacházíme srovnání. Založena byla na sklonku 19. století a během své více než stoleté existence si na švédské politické scéně vydobyla velice silné postavení. Zatímco například v Německu, Spojených státech či Japonsku počet odborářů stále klesá a v Austrálii a Velké Británii se tamní odborářská členská základna během pouhých 2 let dokonce ztenčila na polovinu, nemohou si vůdcové švédských odborů stěžovat.

Tamní stupeň organizovanosti v odborech zůstává už dlouhé roky zhruba na stejné úrovni. V současnosti se podle německého listu Frankfurte Allgemeine Zeitung pohybuje kolem 80% všech pracujících. Jen pro srovnání. V Německu je to téměř třikrát méně. Samotná Švédská odborová konfederace, která hájí zájmy především pracovníků v průmyslu, oficiálně zastupuje 84% takzvaných modrých límečků.

Svůj vrch čerpají odbory ze systémů penzijního připojištění, běžného pojištění a vzdělávání dospělých. Ve všech těchto oblastech totiž hrají významnou roli. Například penzijní připojištění spadalo až donedávna zcela pod kompetence státu, poslední 2 roky však na tomto poli významně spolupůsobí právě odbory. Mají silné slovo také při vzniku zákonů, týkajících se pracovního práva a představitelé Švédské odborové konfederace jsou automaticky zastoupeni také v předsednictvu v současnosti vládních sociálních demokratů.

Významná úloha odborů v životě Švédů pramení z dlouholeté silné tradice švédského sociálního státu. Stranické legitimace Sociálně demokratické strany pracujících, příslušnost v Luteránské církvi a členství v odborech byly většinou obyvatel po dlouhá desetiletí považovány za samozřejmost. To se během proměny tradiční, geograficky izolované a spíše zemědělské společnosti v průmyslovou zemi, k níž došlo během 50. až 70. let 20. století, samozřejmě změnilo.

Švédsko jako první severská země provedlo odluku státu od církve. Zrušeno bylo také automatické spojení členství ve Švédské odborové konfederaci a v Sociálně demokratické straně pracujících. Co ale zůstává do dnešních dnů, to jsou mocné, silně organizované a vlivné odbory. Síla, se kterou musejí počítat všichni stockholmští politici. To se jistě potvrdí i 14. září, kdy budou Švédové hlasovat o euru.