Šikovný Ťutínek

Ťutínek všude čenichal, hrabal, zkoušel půdu, až najednou zastavil.„Tady si udělám důlek.“ Na měkkém místě začal jezdit pozpátku po zemi kolem dokolečka. Ryl zadečkem do země, hlavou kolem sebe vyhazoval písek, až si vyhrabal pěkný důlek a byl v něm až po krk zavrtán. V samém měkkém písku. Nic z něho nebylo vidět, jen hlava s těmi dlouhatánskými zuby vyčnívala.„A teď mi, Ferdo, přiveď honem nějakého mravence, mám hlad!“ poručil si Ťutínek a přimhouřil oči.

Tak takhle líčí spisovatel Ondřej Sekora v pohádkové knížce Ferda v cizích službách setkání svého mravenčího hrdiny s larvou mravkolva. Mravkolvi se vyskytují po světě asi ve dvou tisícovkách druhů. Jejich larvy si budují trychtýřovité pasti. Neopatrné mravence a další hmyz loví tak, že po nich metají zrnka jemného písku a srážejí je z příkrých stěn trychtýře. Úlovek se jim skulí přímo do rozevřených čelistí.

Jako v řadě dalších případů popisuje Ondřej Sekora dění v říši hmyzu vcelku věrně. Larvy mravkolva skutečně hledají místo s jemnou písčitou půdou. Líbí se jim na stinných místech, kde je písek vlhčí a jeho zrnka lépe drží při sobě. Zkušenost, že se z vlhčího písku snáze staví, získal každý z nás už v dětství, když jsme zkoušeli dělat na pískovišti hrady, tunely či bábovičky. U mravkolva je výběr správného písku a hloubení trychtýřovité pasti záležitost ryze pudová. Larvy využívají postupy ověřené bezpočtem generací mravkolvů.

Mravkolev - dospělý jedinec|foto: Fir0002, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Budování pasti
Takový „Ťutínek“ vyhazuje ze staveniště pasti přednostně kamínky a největší zrnka písku. Drobná zrnka mají menší tendenci se sesouvat. Drží na svažitých stěnách, které mohou být díky tomu příkřejší. Past je tak rázem účinnější. Larva hází kamínky a písek pod úhlem 45°. Tak odhodí odpad nejdál s vynaložením nejmenší námahy. Ke konci budování pasti, když už ve zpracovávané zemině převažují jen jemná zrnka, hází larva materiál pod úhlem 60°. Šance, že se jí podaří vyhodit písek ven tak klesá. Na okraji trychtýře se díky tomu hromadí zrádně jemná zrnka, která se pod tíhou neopatrné kořisti velmi snadno sesouvají.

Mravkolev kupodivu při hloubení pasti nehází písek ze všech sil. To se ukáže, když se zbavuje zbytků kořisti nebo nežádoucího materiálu, který mu napadal na dno trychtýřové jámy. Těmto předmětům dokáže larva udělit o 40 % vyšší rychlost. Jen aby měla jistotu, že přelétnou přes okraj pasti ven.
Investice do výstavby pasti je velká. Larva ji proto neopouští, ani když se jí lovecky nedaří. Když však zůstane měsíc bez úlovku, opustí chudé loviště a hledá nový, bohatší revír. Pak je ochotna si stavět novou past každých deset dní. Pokaždé se stěhuje na větší vzdálenost, ale hloubí tam mělčí důlek, který není tak pracný.

Mravkolví past není symetrická. Před larvou jsou stěny o poznání strmější než za ní. Roste tak pravděpodobnost, že se sražená kořist skulí přímo pod mohutné čelisti. Práce čelistí je další ukázkou mravkolvího mistrovství. Americký entolomolog Eric Lambert odhalil některé triky larev, teprve když natočil jejich lov vysokorychlostní kamerou.

Jamka larvy mravkolva|foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Ervín Pospíšil

Mistr koordinace
Sklapnutí čelistí mravkolva trvá 18 milisekund. To je v říši hmyzu poměrně pomalé. Mravenec Odontomachus bauri rozevře čelisti dokořán během 10 milisekund a k jejich sklapnutí mu pak stačí půl milisekundy. Mravkolev je však mistr v přesnosti. Obě jeho čelisti se dotknou kořisti ve stejném okamžiku. Nestane se, že by jedna zasáhla kořist byť jen o zlomek sekundy dříve. Pak by se mohla kořist od jedné čelisti odrazit a druhá už by stiskla naprázdno. Úlovek by byl pryč. Larva však čapne kořist přesně, pevně a už ji nepustí.
Tak precizní stisk není jednoduché zajistit. Kořist může být jedné z čelistí výrazně blíže. Mravkolev to řeší tím, že scvakává každou čelist jinou rychlostí. Vzdálenější čelist se může pohybovat i dvakrát rychleji než čelist, která má ke kořisti blíže.

Larvy hmyzu bývají obvykle neohrabané. Larvy mravkolva ale projevují překvapivě dokonalou koordinaci pohybu. Díky tomu může larva dlouhé dny číhat a čekat na kořist. Když se konečně dočká, nenechá si úlovek uklouznout.

Larva tráví lovem i několik let než se náležitě vykrmí. To s sebou nese jednu potíž. Larvy mravkolvů nemají dokonale vyvinutý trávicí trakt. Nestrávenou potravu nemohou vyloučit, protože jim zcela chybí řitní otvor. Vše, co spolykají, buďto stráví anebo uloží v útrobách. Řitní otvor se otevírá až dospělému mravkolvovi krátce před dokončením vývoje v kukle. Jedna z prvních věcí, kterou musí motýlkovi podobný dospělý mravkolev po opuštění kukly vykonat, je vyloučení nestrávených zbytků z mládí. Odborně se tomuto obsahu střev říká mekonium a je ho pěkná hromádka.