Šikana v bundeswehru

2. prosinec 2004

Spoutaní muži, kteří byli hozeni na korbu nákladního vozu. Na zemi ležící branci, po nichž šlapou nadřízení ve vojenských botách. Cigarety, které jsou zhasínány na holých tělech vojáků. Mučení elektrickým proudem. To není popis fotografií z nechvalně proslulého vězení v iráckém Abu Ghraibu, nejedná se ani o scény z válečného konfliktu. Jde o - poněkud svérázné - výcvikové metody, k nimž se uchýlili někteří důstojníci německé armády. Chtěli tak brancům co nejvíc přiblížit realitu, která panuje při zahraničních operacích bundeswehru. A k tomuto účelu je podle nich nezbytné nacvičovat i drsné podmínky, které mohou nastat ve chvíli, kdy se voják dostane do zajetí jako rukojmí. A je vysláchán a mučen.

Když před několika dny do německých sdělovacích prostředků pronikla zpráva o neobvyklých výcvikových metodách, které jsou praktikovány v kasárnách v západoněmeckém Coesfeldu, dalo se očekávat, že tento případ je pouze pověstnou špičkou ledovce a jeho medializace vyvolá lavinu zveřejnění dalších podobných excesů. Do dnešního dne je známo více než 10 případů, kdy byli vojáci základního výcviku v rámci přípravy na bojové podmínky vystaveni lidsky nedůstojnému zacházení.

Spolkový ministr obrany Peter Struck se ve středu na zasedání parlamentního výboru pro obranu snažil přítomné přesvědčit, že se jedná pouze o několik ojedinělých případů šikany a stín tedy nepadá na celý bundeswehr. Každým rokem podle něj ve Spolkové republice prochází vojenským výcvikem 130 000 branců. Dohlíží na ně 12 000 školitelů, z nichž 30 až 40 je v současnosti vyslýcháno v souvislosti s používáním příliš drsných a nedůstojných výcvikových metod. Jak se dalo očekávát, představitelé německé opozice, tedy CDU/CSU a FDP, se Struckovými výpověďmi spokojeni nebyli. Zároveň však prohlásili, že jejich strany zatím nebudou na půdě Bundestagu žádat ustavení zvláštního vyšetřovacího výboru. "O těchto případech by se mělo hovořit v normálních parlamentních debatách," uvedl například Volker Kauder z CDU.

Excesy v bundeswehru se zabývá také Amnesty International, která požaduje, aby byl při výcviku vojáků kladen větší důraz na oblast základních práv a svobod. Jak uvedl mluvčí německé pobočky této mezinárodní orgnaizace David Bartelt, je na tomto poli v Německu ještě hodně co dohánět. Stejně tak musejí být dodržována lidská práva i v případě mezinárodních vojenských operací.

Nejnovější případy šikany vyvolávají hned několik otázek. Zaprvé: proč je vojáci nehlásili hned, ačkoliv v německé armádě existují instance, kde je možno si na šikanu stěžovat? Komentátoři se shodují, že vojáci tak neučinili ze strachu před veliteli a také z obavy, že by před ostatními branci ztratili image drsných mužů. Proč ale vůbec důstojníci bundeswehru při výcviku používali tak drsné metody? Podle deníku Süddeutsche Zeitung je to způsobeno změnami, kterými za posledních několik let německá armáda prošla. Oproti minulosti je totiž bundeswehr stále více formován do podoby armády, jejíž příslušníky je možno nasadit kdekoliv na světě. Němečtí vojáci v současnosti působí například na Balkáně nebo v Afghánistánu. A na tuto novou situaci se snaží reagovat i ti, kteří provádějí výcvik branců.

Vyřešilo by tedy problém šikany zrušení branné povinnosti a zavedení profesionální armády? Německý týdeník Die Zeit ve svém nejnovějším vydání před podobným závěrem varuje. Jak podle něj dokazuje příklad americké armády, panuje mezi vojáky z povolání větší konkurence a kariérismus. A tím pádem i větší odhadlanost snášet ponižování ze strany nadřízených. Případně se na něm časem podílet.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio