Šikana a kyberšikana není to samé
Naděje, že si programy na prevenci šikany na školách poradí také s kyberšikanou, jsou zřejmě liché. Obě formy týrání jsou podle nové studie diametrálně odlišné.
Kyberšikana je druh šikany, který využívá počítače s připojením na internet, mobilní telefony a další elektronická zařízení. Poměrně novému jevu se věnuje značná pozornost a mnoho zemí kvůli ní zavádí nové zákony a bezpečnostní opatření. Kyberšikana se může týkat všech věkových skupin a častá je mezi dětmi a teenagery. Na mnoha školách probíhají programy proti tradiční šikaně a často se předpokládá, že mohou řešit i problém s kyberšikanou. Studie kanadských výzkumníků, které se zúčastnilo téměř 18 000 dětí a teenagerů, však dokládá, že vnímání i dynamika obou forem šikany jsou diametrálně odlišné.
Kyberšikanu děti nepovažují za rovnou tradiční šikaně – považují ji jen za legraci, která obvykle nemá za cíl někomu ublížit, a podceňují její dopad. Výsledky studie také odhalily, že s tradiční šikanou má zkušenost 12 % dětí, u kyberšikany je to 25 až 30 % dětí. Tradiční školní šikana má tři hlavní charakteristiky: rozdíl v síle či popularitě mezi obětí a pachatelem, cílený výběr oběti a stoupající agresi. Studie však naznačuje, že kyberšikana se tohoto vzorce vůbec nemusí držet. Také jednotlivé role nejsou jasně vymezené. Stejné dítě může být zároveň obětí, pachatelem i svědkem kyberšikany.
Výsledky studie prezentovala profesorka Jennifer Shapkaová z Univerzity Britské Kolumbie na setkání American Educational Research Association ve Vancouveru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
