Severozápad Pákistánu v ohni útoků vládních vojsk na Talibán a Al-Kajdu

10. říjen 2007

Během středy pokračovaly intenzívní útoky dělostřelectva pakistánské armády na soustředění sil Talibánu a Al-Kajdy v oblasti vesnice Ippi v Severním Wazíristánu. Během bojů, které už trvají několik dní údajně došlo ke značným ztrátám na životech na obou stranách.

Údaje se ovšem různí, zvláště pokud jde o úterní letecký útok, během kterého mělo podle některých údajů jít o zabití padesáti osob, včetně civilistů. Armádní mluvčí generál Arshad tvrdí, že šlo o padesátku ozbrojenců Talibánu a Al-Kajdy, kteří útočili na armádní jednotky z obytných domů, zatímco vesničané oponují tvrzeními že šlo o civilisty. Armáda tvrdí, že během poslední ofenzívy přišly o život na dvě stovky teroristických ozbrojenců a 47 vojáků.

Šlo o pokračování nejtvrdších bojů v provincii za několik posledních let, neboť jde údajně o oblast, kde jsou teroristické síly soustředěny a těší se značné podpoře fundamentalisty rozvášněného obyvatelstva. Vojáci, kteří mají za úkol teroristy vyhledávat, jsou sami zabíjeni za pomoci min na silnicích a soustředěných přepadení konvojů, po kterých jsou zajatí vojáci podřezáni a těla položena podél silnic. Aktivitu posledních dní údajně vyvolal útok teroristických ozbrojenců na armádní konvoj minulou sobotu poblíž městečka Mir Ali vzdáleného asi 25 kilometrů. Co se týče úterního leteckého útoku, podle náznaků z hlavního města Islamabádu měly informace rozvědky potvrdit, že v Ippi došlo k nebývalému soustředění teroristických sil a armáda, zjevně viděla příležitost, jak zlepšit pošramocenou bojovou morálku a za útoky se pomstít. Pozorovatelé tvrdí, že to sice nesmaže pohanu ze srpna, kdy v Jižním Wazíristanu bylo takto ozbrojenci Talibánu a Al-Kajdy polapeno na 250 vojáků, kteří jsou od té doby drženi coby rukojmí za požadovaný odchod armády z oblasti a čas od času je jich několik zabito.

Odborníci zdůrazňují, že pozice armády a prezidenta Musharafa je ohledně boje proti teroristům otřesena už od doby před třemi měsíci, kdy fundamentalističtí militanté a muslimští duchovní podporovaní Talibánem a Al-Kajdou obsadili Červenou mešitu v Islamabádu a střetnutí s armádou skončilo masakrem na obou stranách. Nyní se pochopitelně v Pákistánu i ve světě ozvala vlna kritiky armády za údajné zabíjení civilistů, avšak situace je mnohem složitější než se může zdát. Jak známo pákistánské Severozápadní provincie a Wazíristán vždy byly enklávou, která měla jen velmi málo společného s okolním světem. Vládli tam militantní fundamentalisté a našla tam podporu i jedna z nejvíce fanatických sekt zvaná Deobandi, která považuje všechny ostatní, včetně jiných muslimů, křesťanů a židů za nepřátele a "nevěřící psy", které je nutné sprovodit ze světa bojem svaté války džihádu. Sekta byla duchovní inspirací afghánistánského Talibánu a Al-Kajdy, které se ostatně zrodily právě v oněch severozápadních provinciích Pákistánu, kde žije etnicky totožné obyvatelstvo. Pozorovatelé tvrdí, že dnes je tam situace taková, že provincie jsou de facto zcela autonomní a pod vládou teroristických sil a ani "normální" obyvatel jiných provincií země by tam dlouho nevydržel naživu. To také vysvětluje podezření, které hraničí téměř s jistotou, že právě tam se skrývají Bin Ládin a Ajmán al Zawahri a další vůdcové Al-Kajdy a že je místní obyvatelstvo ze strachu před nimi a kvůli sdílení stejných názorů militantní ideologie hned tak nezradí či nevydá vojákům armády, která je tam nepřátelským tělesem, které je nutné buď přinutit k odchodu, nebo bez milosti vyvraždit.

Zasvěcení pozorovatelé proto v souvislosti s tímto regionem hovoří o Islámofašismu a odpovědi na otázky jak se s problémem Severozápadních teritorií a Wazíristánu vypořádat, nemohou být jednoduché. Je odpovědí na útoky fanatických a nenávistných hrdlořezů vláda silné ruky nebo dohoda ve stylu appeasementu, která by jen legalizovala jejich vládu nad provinciemi a učinila z nich nikým a nijak nenarušované světové sídlo a výcvikový prostor terorismu? To ostatně připouští i kritikové prezidenta Musharafa, kteří jej a zjevně právem, považují za vojenského diktátora. Jiní zas namítají, že přes tuto skutečnost je asi jeho diktatura lepší, než slabá a zkorumpovaná demokracie některých předchozích vlád, která by údajně nebyla ve stavu soustředěnému útoku islámistických militantů čelit a pak by militantní fundamentalismus ovládl celou zemi, která vlastní nukleární zbraně. Je možné v těchto souvislostech vůbec uplatňovat evropská politicko-právní a morální kritéria?

Jak tedy bude - už i jinak za nedávné "zrežírované" znovuzvolení parlamentem opozicí nyní napadaný -- prezident Musharaf dál pokračovat v boji o severozápad země není opravdu jasné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: jj
Spustit audio