Setkání Merkelová - Putin

V pořadí již sedmé setkání se letos konalo za účasti početných delegací v čele s prezidentem Vladimírem Putinem a spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. S Putinem přibylo dvanáct ministrů jeho vlády, kteří jednali se svými kolegy ze spolkového kabinetu. Na pozadí renovovaných prostor připomínajících období před první světovou válkou, které tehdy byly oblíbeným cílem ruské nejvyšší šlechty, se diskutovalo o nových impulsech vzájemné spolupráce především v evropském prostoru.

Samotné jednání nejvyšších představitelů obou zemí trvalo necelých 24 hodin. Hlavní pozornost se soustředila na bilaterální spolupráci a vztahy Moskvy k Evropské unii. Dalšími tématy bylo rozšiřování ruských energetických dodávek pro Německo, americké plány na vybudování raketových systémů ve východní Evropě, budoucnost Kosova a vztah k Iránu. Zatímco Merkelová k Iránu jasně prohlásila, že pokud se nevzdá svého jaderného programu, je pro zesílení sankcí, Putin znovu opakoval, že je pro nenásilné vyřešení tohoto problému. Poukázal přitom na to, že se v případě severní Koreje trpělivost vyplatila.

Putin ubezpečil Merkelovou, že i po parlamentních a prezidentských volbách se úzká spolupráce mezi oběma zeměmi nezmění. Merkelová prohlásila, že si přeje "strategické partnerství s Ruskem" na všech úrovních. Jmenovitě hovořila o spolupráci v oblasti hospodářství, vědy a technologie, ale též v otázkách právního systému a zahraniční politiky.

Aby nebyl narušen nabitý časový rozvrh, došlo ke kuriozitě, že Merkelová s Putinem zasedli ihned k jednání a oficiální přivítání s přehlídkou čestné jednotky se konalo teprve v pondělí ráno. V dopoledních hodinách se pak oba zúčastnili plenárního zasedání Petrohradského dialogu, který paralelně probíhal s německo-ruskými konzultacemi. Na něm německá spolková kancléřka a ruský prezident shrnuli výsledky práce osmi pracovních skupin. Merkelová především poukázala na témata svobody tisku, výměny mládeže, partnerství mezi městy a nově vytvořené církevní skupiny. Též Putin vyzdvihl důležitost církevní skupiny a podtrhl, že v jednáních jednotlivých pracovních skupin se potvrdily společné hodnoty obou zemí.

V odpoledních hodinách pak Putin odletěl do Iránu, kam dorazil ve večerních hodinách. Jednání obou státníků probíhalo bez tlumočníků, protože Putin ovládá dobře němčinu a Merkelová zase ruštinu a podle zveřejněných záběrů z večeře i společných rozhovorů nebyli nikým jiným doprovázeni.

Samotného dialogu se pak účastnilo na 70 zástupců veřejného života a mladých lidí ze všech společenských vrstev, kteří byli pozváni německo-ruským řídícím výborem. Jeho předsedy byl poslední ministerský předseda NDR Lothar de Maiziére a první sovětský prezident Michail Gorbačov. Ti prostřednictvím svých sekretariátů připravovali během celého období mezi zasedáními konkrétní náměty k jednání za účasti privátních nadací, podnikatelských kruhů Německa a Ruska a za podpory vlád obou zemí. Dialogu se účastnilo osm pracovních skupin, které projednávaly mezi jiným témata důvěry a bezpečnosti v politice, a to za účasti zástupců jednotlivých regiónů i nestátních organizací.

Petrohradský dialog byl zahájen v sobotu odpoledne za účasti předsedů řídícího výboru a hesenského ministerského předsedy Rolanda Kocha na téma Jednota Evropy za německo-ruského přispění. Vystoupení reprezentantů politického, hospodářského a církevního života obou zemí bylo přenášeno veřejnoprávní stanicí Phoenix. Na závěr byla udělena cena mladému novináři Benjaminu Bidderovi za jeho článek Nemám žádnou nenávist vůči Němcům, ve kterém informuje o mladých Němcích, kteří svou civilní nebo sociální službu odsloužili v Rusku. Zde se sešli se starými lidmi, kteří prožili hrůzné válečné roky.

Souběžně s jednáním se konalo na wiesbadenské radnici 3. zasedání Německo-ruského mládežnického parlamentu. Jednání pod názvem "Evropa: společná budoucnost?"se zúčastnili představitelé hesenského zemského parlamentu, spolkového ministerstva pro mládež, ruského národního koordinačního výboru pro výměnu mládeže s Německem a další představitelé politického a hospodářského života. Na závěrečné tiskové konferenci za přítomnosti předsedů řídící komise, hesenského premiéra a vrchního starosty Wiesbadenu Helmuta Müllera byly oznámeny výsledky Petrohradského dialogu. Bylo rozhodnuto vybudovat 220 vysoce moderních rodinných domků v Moskvě pro spolupracovníky německých podniků a uspořádat společná studia European Business School a moskevské Lomonosovovy univerzity. Po skončení Petrohradského dialogu byly bezprostředně zahájeny ve Wiesbadenu německo-ruské vládní konzultace, které potrvají až do pátku.

Dnešní německý tisk věnuje velkou pozornost tomuto jednání a zdůrazňuje, že je mnoho ve hře, protože "neexistuje žádný mezinárodní konflikt, při jehož řešení by nebylo třeba Ruska". Jak poznamenává berlínský list TAZ, arogance vůči Moskvě a rozšíření NATO na jeho hranice posílilo autoritativní síly v Rusku a oslabilo tamní demokraty a bojovníky za lidská práva. Pouze jiná politika povede ke skutečnému partnerství.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .