Schulz zavelel ke Spojeným státům evropským. Hůře to udělat nemohl, píše komentátor
Vystoupení šéfa německé sociální demokracie (SPD) Martina Schulze na sjezdu strany v Berlíně komentují slovenské deníky. Bývalý předseda Evropského parlamentu řekl, že chce „novou evropskou ústavní smlouvu, která vytvoří federální Evropu“. Ta by podle něj měla vzniknout do roku 2025.
Schulzovým prohlášením otevírá svůj komentář v deníku SME novinářka Zuzana Kepplová. Čtenáře vybízí, aby četli dále, pokud zrovna po přečtení úvodu textu nespadli ze židle. Podle komentátorky může nastat situace, kdy německá kancléřka Merkelová bude muset začít mluvit o federalizaci Evropské unie. A to, pokud si vezme do vlády německé sociální demokraty.
Když z koaličních rozhovorů od Angely Merkelové s bouchnutím dveří odešel Christian Lindner se svými Svobodnými (FDP), Schulz se pro kancléřku stal opět reálnou možností. Lepší, než kterou pro ni představují opakované volby nebo menšinová vláda její konzervativní unie CDU/CSU se Zelenými.
Volná cesta do vlády
Schulzovi socialisté ze společného vládnutí s Merkelovou vyšli se značnou procentní ztrátou. Kromě propadu voličské přízně jim prý zbyla také nespokojenost s tvrdou rukou někdejšího ministra financí Wolfganga Schäubleho. Stále sice sociální demokraté představují druhou nejsilnější politickou stranu v Německu, ale tentokrát se do společného vládnutí v kulisách bývalé koalice nehrnuli. Po prohraných volbách ohlásili ústup do opozice.
Teď jim ale šéf Svobodných Lindner uvolnil místo. A Martin Schulz nastavil laťku vysoko. Za společné vládnutí na další čtyři roky bude chtít splnit většinu svých představ, včetně federalizace Unie, tedy vytvoření evropského jádra bez obalu, kterým myslí státy méně nakloněné hlubší integraci, píše komentátorka Kepplová z listu SME.
Její kolega ze slovenského deníku Pravda Marián Repa podotýká, že od dob, kdy rakouský šlechtic s československým občanstvím Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi představil svou ideu Panevropy, už uběhlo téměř sto let. Starý kontinent, navzdory obrovskému pokroku v integraci, má ale do jednotné federace stále daleko.
Kromě základního problému – neochoty států vzdát se úplně národní suverenity – existuje mnoho nevyřešených otázek, které procesu brání. I když je v konečném důsledku podle komentátora sjednocení žádoucí.
Kontraproduktivní projev
Třeba předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel ve svém nedávném projevu o stavu Evropské unie s více návrhy směřujícími k větší federalizaci. Ale třeba představa, že by se část europoslanců volila na základě jednotné celoevropské kandidátky, se nesetkala s příliš pozitivním ohlasem.
Schulz ve čtvrtek na sněmu SPD představil svou vizi federalizované Evropy. Udělal to ale tak nešťastným způsobem, že hůře už to snad ani nešlo, myslí si komentátor Repa. Podle něj totiž není nic jednoduššího, než bouchnout do stolu a říct: bude to takhle, jak jsem řekl, a komu se to nelíbí, může jít.
Už samotná myšlenka, že do roku 2025 vypracuje konvent ústavní smlouvu, která bude předložena v členských zemích k hlasování v referendu, je dost radikální. Ale říct, že kdo bude proti, ten půjde z Evropské unie ven, je zcela kontraproduktivní.
Jaký směrem se bude ubírat evropská integrace do roku 2025, je zatím ve hvězdách. Ale je téměř jisté, že do té doby žádné Spojené státy evropské nebudou. Na to bychom totiž nejprve potřebovali měnovou unii, kde se ale dá očekávat odpor Německa. Nejprve je potřeba uklidit si před vlastním prahem, a zbytečně nedráždit ostatní, uzavírá Marián Repa v deníku Pravda.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.