Sakura

24. září 2010

V Japonsku snad neexistuje strom s hlubší symbolikou a delší tradicí než japonská třešeň - sakura. Je neustále opěvovaná jak v básních haiku, tak i ve starých a současných písních, ve filmu, v literatuře či divadle. Těžko najít takovou sbírku japonského umění, kde by o Pinus serrulatě, jak zní latinský název této rostliny, nebyla ani zmínka. Kultura však není jedinou oblastí, kterou tento strom tak významně ovlivnil.

První, co by Japonce napadlo, kdybyste mu řekli "sakura", by pravděpodobně bylo jaro, začátek a setkání. Není náhodou, že Japonce napadnou právě tyto asociace. Strom sakury, který průměrně dosahuje výšky naší třešně, kvete v květnu, což je měsíc, který je v Japonsku nerozlučně spjatý se začátkem školního i pracovního roku. Právě v tomto měsíci se v Japonsku odehrává většina přesunů uvnitř firem a změn škol, proto jsou sakury již odpradávna spojené se změnou a příchodem něčeho nového.

Každý rok sleduje již od konce zimy celé Japonsko postup "sakurové fronty", která ukazuje, ve kterých oblastech Japonska již sakury kvetou a ve kterých teprve kvést budou. První růžovobílé kvítky lze spatřit na začátku března na souostroví Okinawa, nejjižnější části Japonska, a postupně postupují na sever až k Hokkaidu, kde vrcholného rozkvětu dosahují v květnu.

Od prvních poupat, přes otevírající se kvítky, až po opadávající listy na konci, zrod, život a smrt, stejně jako u všeho ostatního živého. Věčný koloběh a věčné téma, kterému se věnují desítky, stovky, ne-li tisíce básní z pokladnice japonské poezie.

V roce 1912 (a později i v roce 1956) darovalo Japonsko Spojeným státům americkým přes 6 000 stromů sakury. Každý rok kvetoucí sakury se ve Washingtonu staly populární turistickou atrakcí, kterou si málokterý návštěvník nechá ujít. Není divu, vždyť pohled na sakury obsypané květy naplňuje většinu lidí klidem a vyrovnaností.

A možná právě proto vzniklo v Japonsku hanami. Výraz hanami bychom mohli volně přeložit jako "pozorování květin", co ale vlastně toto označení skrývá? Jeden můj kamarád označil jednou hanami za způsob, jak posedět s přáteli a neutratit při tom za pivo, já ale myslím, že za označením hanami můžeme spatřit i něco daleko romantičtějšího.

Překrásné parky oblečené v růžovobílý šat. Pod stromy sedí lidé na rozprostřených igelitových plachtách modré barvy. Rodina, kamarádi, kolegové z práce, sousedi, párečky. Popíjejí japonské saké či pivo, oddychují, povídají si, zpívají... Okolo se prohánějí děti, ve vzduchu voní jaro a všude je cítit život. A to vše pod překrásnými květy sakur. I takové je hanami. I takové jsou sakury.

autor: Michal Koža

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.