Rýže odolává záplavám

Většina odrůd rýže potřebuje dostatek vláhy. Ale všeho moc škodí. Pokud se rostliny rýže ocitnou pod vodní hladinou, uhynou během několika dní nedostatkem kyslíku. Ročně tak jen v jihovýchodní Asii přichází na zaplavených rýžovištích vniveč úroda v ceně jedné miliardy dolarů. Výpadek ve sklizni dopadá tvrdě na obyvatele nejchudších zemí světa. Na rýži jsou existenčně závislé tři miliardy lidí. A i když se světová sklizeň za posledních 40 let zdvojnásobila, nestačí to na stále rostoucí poptávku po této nejdůležitější zemědělské plodině světa. Proto byla s jásotem přivítána studie týmu vědců z Mezinárodního ústavu pro výzkum rýže ve filipínské Manile, která na stránkách vědeckého týdeníku Nature popisuje novou odrůdu rýže schopnou vzdorovat zaplavení až po dobu dvou týdnů.

Vědci věděli, že některé odrůdy rýže jsou k záplavám odolnější. Žádná z těchto "nepromokavých" rýží ale nedávala kvalitní a bohatou úrodu. Pokusy o křížení odrůd rýže odolné k záplavám s moderními odrůdami končily fiaskem. Rýže dědila spolu s "nepromokavostí" i nectnosti odolných odrůd.

Kámen úrazu spočíval v tom, že vědci měli tušení, kde se gen pro odolnost asi nachází, ale neznali jeho přesné místo ani pořadí, v jakém jsou v něm poskládána písmena genetického kódu. Křížili a šlechtili rýži naslepo a výsledky této "střelbě do tmy" odpovídaly.

Vědci z filipínského centra nejprve identifikovali "nepromokavý" gen. Zjistili, že je to varianta genu Sub1A, který je zodpovědný za tvorbu ethylénu v rostlině. Tento plyn působí v rostlinách jako hormon a podílí se významnou měrou na zvládnutí stresové zátěže. "Nepromokavá" varianta genu označovaná jako Sub1A-1 se od "citlivé" varianty Sub1A-2 liší jediným písmenem genetického kódu.

S těmito znalostmi se vědci pustili do křížení odrůd odolných k záplavám s kvalitní indickou rýží přinášející bohatou úrodu. Z nepřeberného zástupu kříženců cíleně vybírali jen ty, kteří zdědili "nepromokavou" formu genu. Tentokrát všechno dobře dopadlo. Výsledná rýže dává vysoké výnosy kvalitní rýže a přitom vzdoruje záplavám. Vědci nyní hledají podobné geny v dalších kulturních plodinách, např. v sóji a kukuřici. Doufají, že se jim i u těchto plodin podaří vyšlechtit odrůdy odolné k déle trvajícímu zatopení.