Ryby, mezi kterými to jiskří
Lidé občas popisují sexuální přitažlivost jako elektrické jiskření. V případě jedné čeledi ryb ale vůbec nejde o nadsázku.
Ryby z čeledi rypounovitých (Mormyridae), které se vyznačují nápadně protáhlým "nosem", obývají kalné africké řeky. K orientaci ve vodě a vzájemné komunikaci používají slabé elektrické pole, které generují pomocí zvláštního orgánu umístěného na ocase. Jednotlivé druhy rypounovitých ryb jsou si velice podobné a dokonce mohou produkovat životaschopné potomstvo. Přesto ke křížení dochází velice zřídka.
Bariéru mezi druhy tvoří právě elektrické pole. Podle jeho charakteristik totiž samičky poznají, jestli se jim dvoří sameček vlastního, nebo cizího druhu. Laboratorní experimenty ekologů z Sheffieldské univerzity se dvěma blízce příbuznými druhy ryb rodu Campylomormyrus z dolního povodí řeky Kongo dokázaly, že samičky dávají přednost samečkovi, který má "elektrickou auru" jejich vlastního druhu.
Výsledky experimentů hodnotí článek v časopise Biology Letters.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
